OSOBNÍ KOUČOVÁNÍ PERSONAL COACHING

 

Pojednání o rozumu    english version is not available yet, pls. go down here.

 

Moje heslo je: Jistá dávka štěstí je nezbytně nutná, neboť rozumu není nikdy nazbyt...

 

Předesílám, že tento článek jsem stvořil na dlouhodobé přání fandů tohoto webu...Myslím, že se hodí nejlépe do této sekce.

 

Rozumem nejde vyřešit všechny věci. Ale v případě běžného rozhodování i v případě těžkostí, může být naším nejlepším přítelem, který je nám vždy po ruce. V nouzi nejvyšší je to leckdy jediná instance kde se můžeme dovolat, pokud ovšem je kam... A o rozum se opírá jedním ramenem i intuice. Rozum jakožto filozofická kategorie by z tohoto hlediska měl stát na masivních základech etiky orámovaných morálkou, jinak po něm zůstane jen spálená země... Přesná definice moudrosti však není. Je to soubor vědomostí, zkušeností a interakcí mezi nimi včetně znalostí jak je uplatňovat.

 

Vědomosti se dají nabrat třemi způsoby - učením toho co již objevili jiní - od jiných lidí, učením se od Přírody - neboť ta je nevyčerpatelným zdrojem odpovědí, a zkušenostmi vlastními i druhých. Komu to stačí tak jak to má, nechť se déle nezdržuje se čtením.

 

Mozek reaguje skoro stejným způsobem jako svaly, - bez přiměřeného tréninku, bez používání a interakcí s prostředím vnějším i vnitřním, bez vhodné výživy - atrofuje.
Sám Leonardo da Vinci pravil, že stojatá voda se kazí a zahnívá.

 

V souvislosti s rozumovou kapacitou a výkonem se hovoří o inteligenci, ačkoliv ta je jen malou součástí. Názory odborníků na toto se liší, jedni hovoří o genetice - vrozené predispozice, druzí o prostředí, další o výchově. Osobně si myslím, že výchova má vliv veliký - vlčí mládě vychované lidmi bude stále vlkem, kdežto dítě vychované vlky poleze po čtyřech, bude výt, a stupeň mentální retardace bude značný, jak je známo z případů, které se již staly. I domácí zvířata lze „potáhnout směrem nahoru“ jestliže se jim člověk intenzivně věnuje zejména v době jejich vývoje.

 

Definice lidské inteligence není jednoznačná a ani nemůže být pro rozmanitost, komplexitu i vývoj myšlení jako takového. Jistá řešení výkladu tohoto pojmu najdete na různých webech, nebo i třeba rámcově na wiki. Zde se tím detailně nezabývám.

 

STANDARDNÍ IQ TESTY

jsou víceméně pouze sbírkami logických hříček, matematických šarád omezujících se na srovnávání, hledání zástupců a počítání se zápornými čísly, což se dá natrénovat a podat tak nadprůměrný výsledek, pokud by to někdo z různých důvodů potřeboval, (nevím na co). Tato měření, odhaduji, že sice nějak kvalifikují schopnost logického úsudku, pro posouzení inteligence jako celku, jsou nedostačující neboť z tohoto celku zabírají asi tak 2%, čili valný význam jim nepřisuzuji. Kromě "sekce" inteligence logické, můžeme definovat celou řadu jiných, třeba sociální, emoční, etickou, pohybovou, přírodní...

 

Standardní IQ testy jsem absolvoval, k tomu poslednímu oficiálnímu a dosti těžkému můžu říct, že otázky nejsou řazeny dle míry obtížnosti, spíše to vlnovitě stoupá a zase klesá, a pokud nevyřešíte úlohu do 2 minut, nezdržujte se a dělejte další, jinak vznikne časová tíseň, která negativně ovlivní celý zbytek testu. To je tzv. vyšší level inteligence mezi řádky, umět si poradit nejen se zadáním ale i s testem jako s celkem. Na pár otázek budete skutečně potřebovat tužku a papír...Náhodné otipování celého testu dává výsledek cca 90, nebo ještě méně...(150 / 4). Přesto si myslím, že po natrénování se tyto testy dají udělat i za plný počet bodů, mínus rezerva 1-2 otázky na nějaký omyl, nebo zaváhání.

 

I v oblasti samotné logiky je takovýto test velice úzký a jeho vypovídající hodnota je dle mého názoru takřka nulová - např. i logicky dobře uvažující člověk, může některé úlohy nepochopit, nebo některé mu sednou a jiné zas nesednou. Jako milovník hlavolamů jsem taky všechny nesložil. Zatímco jsem nalezl algoritmus na Reptilii na Rubikově kostce ( dodnes to žádný počítač nevyřešil ), což je jeden z nejhezčích vzorů, za boha jsem nemohl složit ten glóbus, nebo přehodit dvě kuličky v babylónské věži...snažší úlohy mi někdy trvaly mnohem déle, než ty složité, o čem to vypovídá ? O ničem.

 

BAD ISSUE.

Jsou i úlohy, které lze přinejmenším označit za vadné. Chybné , nepřesné nebo zavádějící zadání, charakterizuje skupinu úloh pochybné kvality, jejichž řešení je většinou ztráta času. Na obrázku je uvedena nejznámější úloha typu bad issue.

 

 

Spojte čtyři kroužky přímkou, která smí býti jen jedinkrát zalomena. Je jasné, že toho lze docílit jen když je špice zalomení daleko mimo pravý okraj stránky. Jenže pokud někomu vymezím rámec a zároveň jej nutím ho překračovat, je takový postup slušně řečeno pochybný.

 

Do kategorie Bad issue patří všechny úlohy nejednoznačně formulované: Z Ostravy a z Brna vyjedou dva vlaky, které se míjejí u Vyškova. Který z nich je v daném okamžiku blíže Brnu? Není řečeno co se rozumí bodem potkání, jestli čelo lokomotivy, těžiště vlaku, konec vlaku, jak jsou vlaky dlouhé, je to prostě nesmysl. I slavná Diracova úloha tam patří, ač početně správná, nikdo nemůže vylovit mínus dvě ryby. Stejný paskvil představují Zenónovy aporie, kdy z chybných předpokladů byly vyvozovány chybné závěry vedoucí k paradoxním jevům, ovšem jen uměle vykonstruovaným. Nicméně je pozoruhodné, že již před víc než 2000 lety se našel filozof, který se zabýval podstatou fragmentace časoprostoru, pochopitelně bez dostupného matematického aparátu (fourierovy řady pro 4D, patrové disipativní matice, teorie Pole) nemohl tenkrát tento titánský problém rozřešit ani v náznacích, což ovšem nijak nesnižuje jeho inteligenci.

 

Rozložení IQ v populaci podle těchto testů údajně sleduje obecně známou zvonovitou křivku, já si myslím o tom svoje, no dejme tomu, že to tak platí. Co nám to říká? Že idiocie na jednom konci a genialita na druhém je vzácná a že průměru je dost a všude plno. Vezmeme to od nuly. Na samém kraji spektra je totální idiocie, kdy jedinec již není schopen ani kontrolovat svoje základní tělní reflexy ( ty které se kontrolovat dají ). Níž to opravdu nejde. Pak máme oceán průměru, který tak nějak začíná od podprůměru a končí nadprůměrem. Tam se také nedá najít nic zajímavého ( i když debily má každý rád ), situace je symetrická. Co je ale zajímavé je opačný konec s hodnotami nejvyššími. Je možno IQ "kapacitu" zvyšovat nad tyto limity, nebo je omezení stejné jako u idiocie? Nižší číslo než nula v testu nemůže vyjít. Vyšší, když uděláte 100% také ne. To je ale vada testu, ne reálný stav. Zatímco směrem dolů skutečně máte mrtvolu, a do mínusu už to fakt nejde, jaké jsou horní hranice, má to také nějaké omezení? Asi ano, protože člověk je jen člověk se svými limity. Jaká by byla inteligence vyšší třeba o násobky, nebo i o řády v tomto měření? Predikce budoucnosti? Schopnosti paranormálních jevů? Měnit hmotu pouhým myšlením? Jaké by to bylo setkat se s civilizací na násobně vyšší úrovni než je ta naše? Tady se otevírá prostor pro spekulace, z nichž se může zrodit plané fantazírování, nebo i nějaká zajímavá teorie. Když vezmeme písmo z doby Imhotepa, dnešní člověk jej umí přečíst. Kdybychom mu poslali náš dopis, neporadil by si s přečtením ani tým jeho nejlepších mudrců za 1000 let. A obráceně? Kdyby nás oslovila civilizace vyspělejší třeba o 500 000 let?

Bylo by to stejné jako se pokusit mravencům vštípit podvědomí o Internetu a naučit je ho používat...ba dokonce by ten rozdíl mohl být ještě větší. Nešlo by to. Dneska ale přece něco málo už víme. Víme, že to co ještě nevíme, strmí před námi jako Everest, zatímco jsme s námahou zvedli malý kámen.

Ale když před 10 000 000 lety vyrobil pračlověk první špičatý klacek opálením větve v ohni, posunul se o kousek blíže tomuto Everestu, protože udělal experiment. Převedl myšlenku do praxe. Zkusil něco těžšího, poučil se - vzniklo první termomechanické opracování materiálu. A to je veledůležitý počin, kterými se lidé - stále ještě alespoň z větší části - odlišují od zvířat, a došli - se všemi svými klady i zápory - tam kde jsou dnes.

 

Pojďme tedy také zkusit něco těžšího:

 

"IQ TEST PRO HODNOTU 150 A VÍCE..."

 

Pozn: Tento test není univerzální, má však za cíl mít širší záběr než standardní testy. Čas není omezený, protože stres vede k chybám i u velmistrů. Řešení nejsou uvedena, kdo na to přijde, bude vědět, že to je správně, již sám od sebe. Švindlování nevede k ničemu. Bodové hodnocení nebylo ustanoveno, úlohy však nejsou jednoduché. Smyslem je trochu potrénovat přemýšlení, prosím vás, berte to jako zábavu. Neúspěch nechť vás neodradí. Vyrobit štípáním rohovce pěstní klín stálo také mnohem více uvažování než se zdá. A z hlediska budoucnosti duševního vývoje jsme - my všichni - stále ještě primáti, kteří se teprve včera zvedli na nohy...

 

1. Začínáme od pravěku, úloha stará nejméně 3 500 000 let:

Dle nejnovějších nálezů, Etiopie, Keňa, byly v té době již známy kamenné nástroje typu kalač. Proto práce s rostlinným materiálem musí být ještě starší a jako první se jevila potřeba výroby košíků, transportních vaků, kterými by mohl člověk-sběrač dopravit nasbíranou potravu ke svému tábořišti, k útočišti na noc. Bez toho bychom tu teď nebyli ani jeden z nás. První košíky našly jistě inspiraci v přírodě u ptačích hnízd. Problém byl nejen se strukturou, ale i s materiálem. Záhy se přišlo na to, že podélně půlená liána nebo bambus hodně vydrží a dobře se s tím pracuje. Jak ale holými rukami podélně napůlit liánu dlouhou 15 metrů? Po naštípnutí ať se začal tahat jakýkoliv konec, vždy se po půl metru ztenčoval, až to brzy zůstalo v ruce. Zkoušel jsem, a je to opravdu tak, i s bužírkou na kabelech to ujíždí a není pomoci až se to urve. Pračlověk toto vyřešil a skutečně lze takřka symetricky rozpůlit každý prut v neomezené délce, bez toho aniž by se to urvalo hned na začátku. Ti co na to přijdou, jistě vzdají nezměrný hold pravěkému mistru a technologii, která po miliony let dodnes neztratila nic na svém významu, zatímco naše Iphony vezme čert už při prvním blackoutu...

 

Jak se to tedy má dělat?

 

 

2. I v dnešní době je třeba řešit náročné úkoly:

Výroba mísy pod kaktusy. Ve sklepě jsem našel pozinkovaný plech, čtverec a = 150 cm, vystřihnu si rohy, ohnu to a prostý spoj zaletuji z obou stran, viz náčrt. Potřebuji však z toho udělat takový tác, aby při daném tvaru měl co největší objem. Co největší.

Jaký rozměr musí mít výstřih "x" ???

 

3. Jistý nadaný student udělal standardní IQ test na 100%:

Automaticky mu bylo nabídnuto členství v Mense, které však kupodivu odmítl. Uvedl pro to zajímavý a vcelku logický důvod. Jaký důvod to byl?

 

4. Jmenuje se to LURD:

Všichni to znají a právě se na to díváte. Co je to ?

 

 

5. Jin a Jang symbol zná snad každý po celém světě:

Co bylo předlohou tohoto symbolu?

 

 

6. Ve slavném filmu Stopařův průvodce po Galaxii:

Superpočítač Hlubina Myšlení na otázku co je smysl života vesmíru a vůbec dává odpověď 42. Zklamání nad tím nesmyslem je všeobecné a totální. Autor Douglas Adams, známý šprýmař, tvrdil že to byl jen žert. Rázem se vyrojila celá řada spekulací, všemožných kombinací a úvah co to vlastně znamená, ačkoliv to vůbec žádný nesmysl není. Je to jasné, srozumitelné a řešení je napsané přímo před vámi.

Jaká je tedy odpověď na základní otázku Života, Vesmíru a vůbec?

 

7. Asociace a geometrické tvary:

Nakreslil jsem tři geometrické útvary a chtěl jim přiřadit asociace s něčím známým. U těch prvních dvou se mi to nepovedlo. U toho třetího ano, věta dává smysl když napíšete jak se tvar jmenuje. Jak se třetí útvar nazývá ?

 

8. V S’-čchuanu v Číně je jedna strmá kuželovitá hora:

Nahoru vede stezka která horu spirálovitě obtáčí. Na vrcholu je malá svatyně. Ráno přesně o východu slunce začne po stezce stoupat mnich. Pokračuje různou rychlostí, občas se zastaví aby si odpočinul anebo se najedl rýžových placek. Přesně o západu slunce vkročí do svatyně. Tam vykoná meditace, přespí, a ráno opět o východu slunce jde dolů. Sestupuje opět různou rychlostí, až je přesně o západu slunce na úpatí hory kde včera začal. Po návratu do kláštera byla vyslovena domněnka, která mezi novici vyvolala debatu: Existuje na té trase někde bod kde byl mnich přesně ve stejný časový okamžik jak při cestě nahoru tak i dolů? Zkracování či prodlužování dne zanedbejte.

Podejte alespoň logický důkaz zda to je možné či nikoliv.

 

9. Na obrázku je schematicky zachycen jistý proces:

Co znamená ten časový údaj dvě sekundy ?

 

10. Kapilarita a kontinuita:

Kdyby se stromy měly spoléhat jen na prostou kapilární vzlínavost nedosáhl by žádný větší výšky než cca 9,5 metrů, (různé studie nyní uvádějí různé údaje, probíhá intenzivní výzkum), většímu vzestupu vody (spíše výživný roztok solí, cukrů, hormonů...) v systému xylémových cév by zabránila gravitace, vlastní tíha sloupce, který by se pak přetrhl. Voda musí být v sloupci stále udržována v celistvosti a v pohybu silou podtlaku který generuje transpirace z listů v koruně vůči tlaku atmosférickému, prostě strom táhne vodu odspodu, a bazální část kmene i kořenů tomu také napomáhá na celé vodivé cestě.

Sloupce vody tedy postupně rostou, tak jak roste strom, voda ve stromu je držena a spolu se stromem vytahována do výšky. Jestliže je vodní sloupec z jakéhokoliv důvodu přerušen (namáhání mrazem, větrem, vedrem) obnovit se může jen do uvedené výše 9,5 m. Strom při větším poškození de-facto usychá, odumírá. Ovšem stromy mají několik mechanismů regenerace jak se s tím částečně vypořádat, membránování, bypassy atd.

Je analogie mezi růstem vodních sloupců ve stromech a vesmírem.

Zkuste přesně vysvětlit co znamená:

 

---

 

Pokud mi chcete něco sdělit k tématu, můžete tak učinit e-mailem.

 



 

 

 

Pojednání o vztazích.                          english version


 

motto: Kdyby člověk vše řešil jenom s rozumem - tak by všechno vzdal...


 

O CO VLASTNĚ JDE?

V současnosti jakoby se roztrhl pytel s různými psychoporadci, laskavými lídry našeho života, rozdávači sluníčkové pozitivní energie a meditačních orgasmů, inspirátory a kouči na všechno...Sítě i realita je dnes zavalena takovými kvanty obětavých optimalizátorů, že podle toho by měl celý svět již dávno plavat v oceánu medu, lásky, dobra, vzájemného pochopení. Opak je pravdou. Proč? Problém asi bude na obou stranách: Většina lidí si myslí, že když má učitele tak už je půl uděláno. A koučové a mentorové nabízejí služby jejichž kvalita může být různá.

 

No posuňme se dále k věci:

 

Dnešní doba zaměřená na soutěž, výkon, výsledek, výhru, a hlavně na zisk, představuje skutečně ohromný nápor na lidskou, již i tak dosti nevyvinutou či zdeformovanou psychiku, že produkuje kvanta pokřivených charakterů jako na páse a ty zase produkují spoustu zla a utrpení na světě, a tak pro to jak přežít v takové realitě, je někdy skutečně dobrých rad zapotřebí.

 

Kdysi dávno mi jedna osoba, která se měla stát mojí partnerkou sdělila nevybíravým způsobem, že partner je jedna věc a k tomu že potřebuje jako druhou personu ještě svého psychoterapeuta na sdělování a vybavení důvěrností. Na můj dotaz proč takový stupeň "zasvěcení a důvěry" na sdělování intimit nemá mít životní partner, ale třetí osoba, mi bylo sděleno, že na to nemám školy a basta.
Hnusnější sprosťárnu jsem dříve nezažil, ačkoliv dnes už vím, že to byla osoba těžce nemocná, tzv. normální dítě dnešní doby - rozpolcený a nedospělý člověk se značně zdeformovaným charakterem, bez jakéhokoliv morálního creda.
Bohužel, nepodařilo se mi jí pomoci, jedině co mohu pro ni udělat je odpustit jí to.

 

Je sice pravda, že nemám psychoterapeutické školy, ale zase mám to čemu se říká životní zkušenost. Škola vás může lecčemu naučit, pokud nejste blbec nebo zaslepenec, to je fakt, ale jak pravil Goethe - teorie je šedá a strom žití se zelená. Čili bez zkušeností si myslím radit nelze a ten kdo má co předat - a umí to předat, by měl mluvit a ten kdo ne - ať neblábolí a raději mlčí.

 

Tady se dostáváme k první otázce nač nám tohle všecko bude?


To, že čtete tyto řádky, znamená, že něco hledáte. Já nevím, nemohu zaručit, jestli to zde najdete. Jen ukazuji cesty, protože jsem vlezl do džungle a nějaké již prošel a prosekal. Nemám však permanentku na vstup do Lesa poznání. Každý může, ovšem podle toho kolik mu bylo dáno a kolik bude chtít...

 

A. P. Čechov: "Nemá smysl číst, jestliže čtení nemá vliv na váš život, na vaše myšlení, na vaše jednání..."


Zastavte se proto na chvíli, podívejte se z okna a pouvažujte o tom:

Život je smlouva na dobu určitou.

I ten hrnek tu budete muset nechat.

Koho a Co vlastně chcete?


 

A CO JSTE OCHOTNI PRO TO UDĚLAT ?

 

Zde vám můžu sdělit určité informace, které jsem nabral mezi trny a kamením, jak se říká.

 

Vztahy ovlivňují náš život mnohem více než i nemoci nebo materiální statky. Velká Stavová Teorie (v. r. 2624), která zahrnuje celý Vesmír i sebe samu nás učí, že vše se dá zjednodušit do tří atributů tj. na Stav, Objekt a Vlastnost, přičemž tyto atributy jsou libovolně vzájemně zaměnitelné. To je dále ale moc složité učení protože to přichází z budoucnosti, pro náš účel postačí vědět, že každá stavba má své cihly, své pojivo a svůj význam, pro nějž byla zbudována. Stejné to je i s jakýmkoliv vztahem. Stav je to co je a co máte, objekty jsou jednotliví aktéři a vlastnosti jsou disponibilita k interakcím mezi nimi.

 

Dnešní pravěký svět je plný hrabivosti, sobeckosti, podrazů, křiváren, omezenosti a prázdnoty duševní. A přece ve skutečnosti každý touží po tom aby to bylo poctivé, rovné, fér, obsažné, smysluplné, opravdové a aby došel konečného a zaslouženého štěstí, na které má jistě nárok...

 

Jenže! Já vždy říkám, že člověka nejlépe poznáte při práci nebo na horách, hlavně až v mezní situaci, až dojde na lámání chleba. A rozhodují činy, poněvadž řečeno může být cokoliv, ale jen to co potom uděláte má skutečnou váhu. Pokřivený anebo plytký charakter nemůže vybudovat rovný láskyplný vztah i když po něm sám touží.

 

V láskyplném a fungujícím vztahu totiž není prostor na lacinosti, soustavné znevažování, shazování, lámání důvěry, zrazování a páchání křivd, posunování hranic co ten druhý snese. Pokud denně přemýšlíte, zda něco není v pořádku, jestli jste udělali něco špatně, neřekli něco špatně, nezachovali se špatně... Pokud vám vztah neustále vyvolává starosti či roztrpčení... Pak je třeba se zastavit a opravdu zamyslet nad situací.

Je to to co opravdu chceme?


Jaký je náš příspěvek společné věci?

A jaký je kolegy, kolegyně, nebo přítele, přítelkyně, či partnera, partnerky?

Jak to vlastně poznám?

 

Kvalitní láskyplný vztah se pozná snadno. Není to hra na to, "kdo se stará méně" nebo "kdo miluje více" nebo "kdo je dnes na řadě." Kdo odpoví dřív na zprávu nebo takový styl jednání: "Ještě mu/jí dám hodinku, den, týden než odpovím, jen ať se druhý zapotí!!!". Není to o schválnostech, není to vzájemný boj o moc a konkurenci, ale spolupráce, kde každý dá svůj příspěvek vztahu dle momentálních možností a schopností, a nehlídá se kdo dá víc a kdo si víc vezme.

 

CHYBOVÁNÍ

Lidé jsou jen lidé a každý dělá chyby. I funkční vztah není vždy procházka májovým sadem, problémy mohou přijít kdykoliv... ale rozhodně pokud dojde k nějakému zakolísání, či křivdě, měl by to být stav povodňový, který je charakterizován DOČASNÝM zvýšeným průtokem - špatné věci, ale hlavně následným poklesem hladiny na původní stav. K čemuž stavu se mají oba dopracovat vzájemným uvědoměním, pochopením a odpuštěním, spoluprací na zlepšení. Pokud nemají, a jeden neuznává druhého, ignoruje že mohl způsobit křivdu, ba naopak v "povodňovém stavu" setrvává, či jej ještě zvyšuje přilíváním louží k blátu, funkční vztah to nebude, protože daná osoba není schopna takový vztah vytvořit.

 

Milující partner dává své city najevo obvykle velmi přímo. Dobré i ty špatné. Najde si čas. Zavolá. Napíše. Uzná chybu a bude hledat řešení. Nebude utíkat od problémů. Nebude se chovat nepředvídatelně. Bude upřímný, bude chtít mluvit a jednat, bez tíživého mlčení a ignorace, bez podvodů či postranních myšlenek. Nebude říkat pokaždé něco jinak. Dokáže činy, že mu na vás záleží i přes to špatné co nastalo. A hlavně neudělá to nejhorší: Nenechá druhého o samotě civět do stropu s černými myšlenkami.

 

Se skutečně milujícím partnerem se budete cítit stabilně, v bezpečí, budete cítit jistotu, i při řešení problémů a zakolísání bude vše postupovat podle předvídatelných schémat. Bez atmosféry nervozity, nejistoty a strachu. Budete mít pocit, jako byste dopluli do přístavu po dlouhé cestě. Jako byste nalezli důvěrně známé a bezpečné útočiště při bouřce v horách. Ano, je to o horolezectví: Není možné zdolat žádnou horu s někým na koho není spoleh. S někým kdo vás nechá spadnout. S někým kdo se jen veze a jeho jištění na štandu je liknavé. Každá rozepře či hádka staví mezi dva lidi překážku v podobě povodňového potoku špatných pocitů. Pro jeho zdolání je usmiřování něco jako stavba mostu. Není důležité kdo první projde do poloviny mostu a čeká tam s nataženou rukou. Je důležité aby tam nečekal dlouho...

NENECHTE NIKDY NIKOHO DLOUHO ČEKAT KDYŽ PŘINÁŠÍ MÍR.


K tomu nutno dodat, že chyby se dají napravit, ale jen do určité míry. Křivdy se dají odčinit, ale jen do určité velikosti. Všecko snese jedině mrtvola, a možná ani ta ne. Když se někdo nechce změnit - pak ani smrt nepomůže. Svět je plný špatností. Za druhé osoby ty špatnosti zlepšit nemůžeme. A přesto lze světu i tak špatností ubrat - můžete totiž začít u sebe, jedině tam na to máte přímý vliv i výsledek...A i to se připočítá k celkovému součtu.

 

Jedině kvalitní vztah snese lecjaké bouře. Ne všechny, všechny asi ne, vše má svoje limity. Jenže kvalitní vztah potřebuje kvalitního jedince. Ne jednoho, ale dva. Dva jedince schopné hodnotit následky svých činů, zodpovídat za ně a přijímat opatření k nápravě. Jen řeči nemůžou stačit, pokud nejsou podloženy činy, nemá láska žádnou hodnotu, stává se jen prázdným klišé, stínovou hrou přeludů, nálepkou se sloganem. Vztah je jako stavba, a u každé stavby jsou nejdůležitější základy.


 

4 ZÁKLADNÍ KAMENY:

Důvěra.

Je to o tom, že vzájemně se na sebe můžeme spolehnout v každé situaci. Bez důvěry nejde vybudovat žádný vztah, přátelský, osobní, obchodní... Ani chyby a nedostatky a odlišné názory se nesmí stát překážkou, která potlačuje bezpodmínečnou vzájemnou důvěru pro společný vztah. Problém nastává v soustavném podlamování důvěry jedním z partnerů, který chce tzv. volnější nevázaný režim, nejlíp bez pravidel. Pravidla má však každé lidské jednání či svazek. Důvěra je jedním z nich. Ukazovat, že na druhém až tak nezáleží je nejrychlejší cesta na zlomení důvěry. Celým svým myšlením, jednáním by mělo být patrné o co jde a že se to myslí vážně. To však dokáží jen jedinci otevření, přímí, čitelní, se zdravou páteří. Ten kdo zradil, většinou to udělá opakovaně. Pořádnost člověka se pozná právě podle toho zda je schopen důvěry a zda na tomto aktivně pracuje svými činy. Věrnost se nedokazuje řečmi!

 

Poctivost.

Když si kupujeme nějaký výrobek, očekáváme, že bude mít deklarované parametry a že bude fungovat tak jak je uvedeno. Když uzavíráme smlouvu, počítáme s tím, že bude druhou stranou automaticky dodržena. Když nám někdo dá své slovo, předpokládáme, že slib bude dodržen. Bez poctivosti nemůže být uzavřen ani obchod, ani přátelství, ani láska. Zatajování, lži, podvádění na jedné straně, anebo podezíravá nedůvěra na straně druhé ničí přátelství a je koncem lásky. Tolik je rozbitých vztahů, kolik darebáků a nepoctivců do nich vstupuje. V konečném efektu jsou však poškození všichni. Už v bibli se píše, že dokud na světě bude 7 spravedlivých - svět nezahyne. To je ale strašně malé číslo. Zkuste jej zvětšit o sebe. Možná, že se další přidají. Možná že ještě není pozdě. Není to o tom jestli můžete. Může každý, je to jen o tom jestli chce...

 

Přátelství.

Je založené především na úctě k člověku. Povrchnost, nestálost, a nespolehlivost nevedou k ničemu. Přátelství stojí nejen na dvou výše uvedených kamenech, ale je i o umění odpouštět. Je důležitá jistá dávka tolerantního pochopení, ale při tomto procesu se neobejde bez férové účasti obou dvou a vzájemného přímého jednání. Monolog k ničemu nevede a tolerance pak snadno naráží na své limity. Právě odpouštění a následný dialog se snahou o nápravu podloženou oboustranně vstřícným jednáním, to je to nejhezčí co ve vztazích existuje. Toho je ovšem schopen jen člověk citově konzistentní i rozumově vyzrálý a dospělý. Pojem přátelství dnes oportunistická lůza ponížila na výměnný obchod něco za něco, na získávání výhod, na počítání zisku a ztrát. K tomu dodávám, že žádné svini ještě nikdy nevadilo brodit se bahnem a jiný stav je pro ni něco naprosto nepřirozeného a vysoce nebezpečného, čemuž se bude vehementně bránit...

 

Spolupráce.

Vždy se mohou vyskytnout komplikace, různé omyly a nepochopení i závažné chyby. Člověk je tvor omylný a s různými nedostatky. Je-li však na OBOU STRANÁCH UPŘÍMNÁ SNAHA lásku zachovati, nemůže být vztah vážně ohrožen. Při opakovaných hlubokých neshodách, při podlamování důvěry v důsledku sprostoty, naschválů, lhaní, podvodů a nevěr vzniknou ovšem i v tom nejlepším vztahu trhliny a sebelepší vztah se rozpadne. Oba dva se musí podílet na budování vzájemného štěstí. No nemusí, když nechtějí. Ale jinak to nebude fungovat.

 

VLASTNOSTI

Vlastnosti jsou jako pojivo pro spojování materiálu. Jsou-li nedobré, nekvalitní, každá stavba byť by byla ze zlatých cihel - nebude držet pohromadě. Co je dobré a co zlé to si každý musí přijít sám, přeci dospělým lidem zde nebudu vypisovat seznamy jak pro první třídu! Jsou však vlastnosti vysloveně špatné za všech okolností. Nejzávažnější problém dneška je však multiverzní deformace osobnosti jako taková.


Osoby nezpůsobilé mít vztah:

Dnešní doba je stižena přímo epidemií psychopacie, návalem schizofreniků, lidí s bipolární či jinou poruchou osobnosti, psychotických, labilních a narušených jedinců. Lhostejnost k cizím křivdám, přizpůsobivý cynismus, bezohledný oportunistický kariérismus jsou příznakem vnitřní prázdnoty, morálního deficitu a citové chudoby. Duševních mrzáků je dnes více než osob s tělesným postižením, přímo hotová pandemie deformací charakterů, lacinosti a primitivismu. Dokonce se dá hovořit již o standardu dneška. Ruku v ruce s tím jdou drogy a alkohol. U lidí tohoto druhu lze však sotva očekávat dobrou spolupráci na vytvoření kvalitního vztahu. Nikomu nelze upírat právo na štěstí a lásku. Ale lze oprávněně pochybovat zda jsou jí vůbec schopni. Jakýkoliv vztah s narušeným jedincem vyústí dříve či později v debakl sociální i osobní.

 

KDYŽ TO NEJDE

Tahání dalších lidí do vztahu.

To je nejčastější chyba a na to zašlo snad 99% všech vztahů.

Problematika kamarádíčků opačného pohlaví je nejpalčivější ze všech. Nějaké kamarády či kamarádky stejného pohlaví musí mít každý, bez toho by to nešlo. Jako u všeho však platí, že předem musí být nastavena pravidla a meze. Nelze jednat sobecky a na úkor partnera. Kdo hledá vážný vztah ať si to dobře rozmyslí. Čas který přátelům stejného pohlaví věnujete, když je vážný vztah, by měl být menší než doposud, je jim třeba sdělit, že již nemohou být na prvním místě, rozumní přátelé to jistě pochopí.

Ještě větší riziko je u kamarádů opačného pohlaví, tady je třeba hrát fér hru a naslouchat partnerovi a dát jasně najevo na kom vám záleží. Pokud muž tahá další ženy do vztahu a žena další muže, nikdy z toho nepojde nic dobrého. Teď je na každém svéprávném jedinci čemu dává přednost. Jestli si váží partnera a nakolik si cení vztahu, který spolu budují. Já sám jsem takhle ukončil nejednu kamarádku s tím, že jestli má vážného partnera, tak ať se jí věnuje už on. Hodně lidí to nechápalo a je až překvapivé jak povrchní vztahy takto budovali a jak si zajišťovali "rezervy" jinde. Tohle nelze označit za solidní jednání, spíše za podvádění a hranice od nevěry je zde velmi tenká.

Znovu připomínám, rozmyslete si co a koho vlastně chcete, není možné mít vše najednou, některé věci se prostě vylučují.


Fragment z dopisu který mi kdosi zaslal:

 

"...Sám řeším už dva týdny něco podobného. S partnerkou jsem se taky cítil fajn, věřil jí, dělal, co jsem na očích viděl. Stejně to bylo málo. Koketování s kamarády na kafíčkách nebo si psaní od rána do večer po telefonech mi postupně otevřelo oči. Nejhorší bylo si to přiznat a udělat první krok, rázný. Pokud uvidíte, jak se protějšek zachová, uvidíte, jak se vám za zády chová s největší pravděpodobností celou dobu.

A když pak zjistíte, že se vám milá nechá osahávat cizími nebo něco podobného, nemá cenu nic lepit. Odpustíte, dříve nebo později vám ten dotyčný udělá něco podobného, jen si tím oddálíte problém, který dříve nebo později přijde. Výjimkám čest. A zapomeňte na dolejzání, omluvy za něco, co jste sami neudělali. Akorát se ponížíte a budete za pitomce, slabocha. Jen si pak můžete říct, že máte čisté svědomí a snažili jste se vše zachránit.

Ano, radí se lehce, koná se těžce, sám vím, když na člověka večer nebo ráno přijde splín, protože jste na někoho byli zvyklí. Mně je skoro 30, ale i tak nepřestávám věřit, že jednou založím rodinu s někým, s kým budete mít po práci klid, komu budete věřit a on vám. Za každé situace. Ono je lepší si projít bolavým stavem po rozchodu, než být napjatý jak struna a ptát se: S kým si furt píšeš…? Jo, kamarád, aha, co probíráte takhle večer..Jo, posedět na kafe, aha, a to jste se neviděli dnes přes den? Nic se neděje, skutečně? Mám se něčeho bát, je vše mezi námi v pohodě? Udělal jsem ti něco…“ No, pak v závěru to NIC vidíte na vlastní oči, když se vám protějšek povaluje po „kamarádech“ nebo se od něj nechá osahávat, byť po dvojce vínka…to není omluva."

A nejhorší je ten pocit, když se to otočí proti vám, že to vlastně zjistíte a dovolíte se říct něco o „lehké ženě“. Ne, žádná ženská nebo chlap za tohle nestojí. Samota je sice úmorná, ale raději trávit tohle, než líbivé kecy a lži, jak to funguje. Hlavně je potřeba si připustit, že bezcharakterní a věrolomný člověk, nemá výčitky svědomí problémy eskalovat, vlastně mu na vašich pocitech nezáleží, místo dialogu se k vám otáčí zády, nezáleží mu na vás vůbec a nakonec vás stejně odkopne jako onuci. ...

 

Má cenu pak snažit se omlouvat, přemlouvat, odpouštět, pokud si někdo s vámi vytře zadek a není ani schopen říci - mrzí mě to, to se nedělá, omlouvám se, můžeš mi to odpustit, co pro to mohu udělat aby se to zlepšilo? Ale nekvalitní člověk, který dělal předchozí věci a neměl zábrany vám ubližovat se k tomuto uznání obvykle už právě pro to není schopen sám dopracovat, ba naopak svoje zlo bude vydávat za normální stav a vždy si pohotově najde argumenty, kterými vše zdůvodní, aby jeho zbabělé svědomíčko zůstalo čisté.

100% dotázaných se shodlo, že by vážnému partnerovi další přítelkyně, nebo vážné partnerce další přátele absolutně netolerovali.

Proč se to tedy děje ?

Příčiny jsou v bezcharakterním člověku s nízkým morálním statusem, jemuž pramálo na něčem a někom záleží.


 

JAK Z TOHO VEN?

Každý vztah - obchodní/ přátelský/ partnerský musí mít svoje pravidla, nastavení limit - co, kdo, jak, komu a kolik a až kam.

Druhého nelze změnit, pokud se nechce změnit sám. Hodně věcí ovlivňuje genetika a pak výchova. Nikdo nepřekročí vlastní stín.

Říká se tomu posunování hranic. Nedostatek vychování se ve vztahu začíná projevovat drobnými drzostmi, bezohledností, arogancí, nezájmem naslouchat druhému, zajímat se o to co cítí. Následuje další posunutí hranic - sprostota všeobecná, podvody, zlomyslnosti, shazování partnera, páchání psychického násilí, ubližování a zraňování. Pokud se dotyčný brání, je to ještě horší, je on označen za toho kdo vztah narušuje. Následuje další posunutí hranice a tím je nevěra.

Ve spojení s ignorací zde lze už hovořit o psychickém násilí. Jestliže vám někdo dává najevo že vás jen trpí - "Jiný by tě dávno poslal do řiti..., kdybych tě neměla ráda tak bych tě kopla do řiti," ( žena 35 let, VŠ, zjevná BAP až SF s poškozením corpus callosum jako přímý následek abúzu drog) tak máte co do činění s nemocným, nebo pokřiveným člověkem, kterému ani o nějaký vztah nejde. Takoví narušení jedinci nejsou schopni vytvořit žádný svazek trvalé hodnoty, osobně to nazývám hospodskými, nebo kavárenskými omezenci v lepším případě, v horším s multiverzní poruchou osobnosti, v nejhorším kombinace více faktorů.

Příznačná je povrchnost, hrubost, arogance, bezcitnost, přelétavost, nespolehlivost, ignorace, absence úcty k sobě i k okolí. Pokud je o mladého člověka (okolo 20 let) částečná náprava zdeformované osobnosti je ještě možná, pokud se vzpamatuje sám a začne na sobě pracovati. Dospělí lidé se již většinou nezmění, spíše se časem škodlivé vlastnosti ještě zvýrazní...


 

Stalo se vám něco podobného? Pak máte dvě možnosti:

A, Utéct.

B, Pokusit se podat pomocnou ruku, ale pak počítejte se vstupem do řeholního řádu...


 

Udělal/a jste někomu něco podobného? Pak máte dvě možnosti:

A, Zůstat dál ve své zaslepené ubohosti a nic neměnit.

B, Poučit se z vlastních chyb a pokusit se sám změnit, ale pak počítejte se vstupem do řeholního řádu...


 

Dále by se jistě dalo napsat mnoho zajímavého, avšak již se nemohu u tématu déle zdržovati. Práce, Láska, Svět - vše je takové jací jsou protagonisté jednotlivých scén.

Článek věnuji kolegovi Kamilovi, kterému se stalo něco podobného a všem ostatním co to dočetli až do konce a chtějí něco ve svém životě i v životech jiných změnit k lepšímu.

 

I kdyby toto jen jedinému pomohlo, pak jsem nepsal nadarmo...

 

Vaše zkouška na závěr, rozlomte chléb:

Existují dva banální minerály a jedna organická molekula, které ve svém spojení prodlouží fyzický život člověka do 150 let. Toto bude známo teprve kolem r. 2400. Kdyby to bylo známo již dnes, kdybych vám poslal funkční recept již zítra -


 

JAKÝ HLAVNÍ DŮVOD BYSTE MĚLI, ŽÍT TAK DLOUHO ?

 

 

Každá loď je nejbezpečnější v domovském přístavu.

Ale to není účel pro který jsou lodi stavěny...

 

Moudrost roku:

Jeden člověk jel na loďce po moři a ta mu daleko od pobřeží praskla a začala nabírat vodu. Protože byl věřící začal se modlit: "Ó Bože, Bože prosím pomoz mi, já se tu utopím!". Ale nedělo se nic, jen po chvíli jel kolem nějaký boháč na jachtě. Viděl ho a zavolal: "Hej příteli, nabíráš vodu nechceš pomoct ?" Ale muž na loďce odmítnul: "Nechci, protože mi pomůže Pán Bůh!" Jachta zmizela a on se modlil dál.

Najednou kolem plula nějaká starší paní na šlapadle: "Haló pane dyť se utopíte, pojďte ke mně, můžeme šlapat spolu, zachráním vás!" Muž zase odmítnul: "Nechci, protože mne zachrání Pán Bůh!" Paní tedy pomalu odjela a muž se dále modlil k bohu.

V loďce už měl vody po vrch, když se tu objevil černoch na starém surfařském prkně a volal na něj: "Honem vlez sem ke mně, pomůžu ti!"  Muž znova odmítnul: "Já věřím, a proto mi pomůže Pán Bůh." Černoch tedy odpádloval pryč a muž se modlil dál. Avšak už jen chvíli, protože loďka se rozpadla a on se utopil.
 

I přišel nešťastník do Nebe a tam na něj čeká Pán Bůh a muž se rozčíleně diví: "Ó Bože, proč jsi mi nepomohl!!!???"
A Bůh zakroutil hlavou a povídá: "Tři lidi, vždyť tři lidi jsem ti tam poslal - ALE TY JSI NIC NEUDĚLAL !"
 

...hezký den a neutopte se.

 



 

 

Talking about relationships.

 

motto: If one only solved everything with the reason - he would give up everything...
 


 

WHAT IS GOING ON HERE?

At the present, a bag of various psychotherapists, kind lovers of our lives, sun-giving dealers with positive energies and meditation orgasms, inspirers and coaches for everything ... has been ruptured apart. Networks and reality are being overwhelmed today by such quanta of self-sacrificing optimizers, that the whole world should have been flooded by the ocean of honey, love, good, mutual understanding, for many times ago. The opposite is true. Why? The problem is likely to be on the both sides: Most people think that when they have a teacher, a half is done too. And coaches and mentors offer services which quality may vary a lot...


 

Let's move on to the point:


The contemporary world, extremely focused on competition, performance, outcome, prize and profit, means a tremendous attack on a human, with already quite undeveloped or distorted psyche, that produces a multitude of deformed and spoilt characters like from a band production, and next they spread a lot of evil and suffering in the world, and so to survive in such a reality is sometimes really necessary to have good advice.


Once upon a time, one person who was supposed to become my partner told me in a rough way that the partner was one thing, and she is needed for another person - as a psychotherapist for communicating and confidentiality. On my question why such a degree of "dedication and trust" to communicating intimacy should not have been given to me - a life partner of her, but to a third person yes, I was told that I did not have schools for it and enough! I had not had such an experience yet with a more vulgar sprout before, although today I know it was only a sick human, the so-called normal child of today - a spoilt and an immature person with a very distorted character, without any moral credo.

Unfortunately, I could not help her, all I can do is forgive her for that.

 

While it is true that I do not have psychotherapeutic schools, but I have something what I call Life experience. The school can teach you a lesson if you are not a jerk or deaf, that's true, but as Goethe said - The theory is gray and the tree of life goes with the green. So without experience I could not give you advice, I think, and if one has something to hand over - and he can hand it over, he should talk to, and whoever does not - should stay rather silent.

Here we come to the first question, what is this all for?

Reading these lines means that you are looking for something. I just do not know, I can not guarantee, whether you will find it here or not. I'm merely pointing ways because I have gone into the jungle and have already made and crossed some footpaths. But I do not have a pass ticket to go into The Forest of Knowledge. Everyone can, but according to how much they have been given, and how much they want to...


 

A. P. Čechov: "There is no sense in reading if reading does not affect your life, your thinking, your actions ..."

So stop for a moment, look at the window and think about it:


 

Life is a fixed term contract.

And you will have to leave that mug even.

Who and What do you want?


WHAT ARE YOU WILLING TO DO FOR THIS?


 

Here I can tell you some information I've got between the thorns and the stones, as they say.

 

Relationships affect our lives much more than diseases or material property. The Big State Theory (p.y. 2624), which encompasses the entire universe and ourselves, teaches us that everything can be simplified into three attributes, namely State, Object, and Feature, and these attributes are arbitrarily mutually interchangeable. But this is a very complex learning because it comes from the future, for our purpose it is enough to know that each building has its bricks, its binder and its meaning for which it was built. The same is true of any relationship. Status is what it is and what you have, objects are individual actors, and features are dispositions for interactions between them.

 

Today's prehistoric world is full of greed, selfishness, squeals, curses, obtuseness, and mental emptiness. Yet, in fact, everyone desires to everything be honest, fair, comprehensive, meaningful, true, and they could reach the ultimate and deserved happiness they certainly entitled to be given...

But! I always say that the best way how to know everyone is to be at work with them or in the mountains, especially in the sharpened situation, when push comes to shove. And the actions are decisive, because anything can be said, but only which action you underteake next, is a really crucial. And a deformed or shallow character cannot build a honest loving relationship even if he longs for it.

 

In a loving and working relationship, there is no space for cheapness, constant disillusionment, shedding, breaking trust, betraying and committing wrongs, shifting borders that the other person can withstand. Whether you still thinking if something is wrong, if you did not something wrong, did not say anything wrong, did not keep you wrong... If your relationship constantly raises worries or embarrassment... Then you need to stop and really think about the situation.
 

Is that what we really want?

What is my contribution to the common things?

And what is contribution of my colleague, friend, partner?

How do I know it?

 

A high-quality affectionate relationship is easily recognizable. It's not a game of "who cares less" or "who loves more" or "who's on the line today." Who first will respond to a message, or a style of conversation like this: "I will give him/ her an hour, the day, the week pause before I answer, just let the other fall!"

It's not about making bad gimmicks out of spite, it's not a mutual struggle for power and competition, but it's about collaboration where everybody puts his/ her contribution in a relationship according to momentary possibilities and abilities, and does not care who put more into and who takes more from.

 

 

MAKING MISTAKES


People are not Gods and everyone is making mistakes. Even the functional relationship is not always a bowl of cherries, the problems can come at any time ... but definitely if there is a wobble or a wrong or an argument, it should be like a flood condition that is characterized by TEMPORARY increased flow of bad things, but mainly by the next subsequent drop in the level to original state.

The original state must both reach via mutual awareness, understanding and forgiveness, cooperation for improvement. If they do not, and one does not respect the other, or ignore what could cause injustice, or what is more - on the contrary in the "flood state" still persists, even if it increases by adding puddles to the mud, we can not talk about functional relationship because the person doing that is immature, or just unable to create such a one.

 

A loving partner shows his feelings usually very straightforward. Good and bad. He finds the time. He calls. He writes. Recognizes a mistake and looks for a solution. He will not run away from problems. He will not behave unpredictably. He will be honest, he will want to speak and act, without being silent and ignorant, without scams or side-ideas. He will not say anything different every time. He does the deeds that he cares about you, despite the bad things that happened. And most importantly, he will not do the worst: He will not let the other alone looks in the ceiling with black thoughts.

 

With a truly affectionate partner, you will feel steady, safe, you will feel confident, even when solving problems and wobbles, everything will follow predictable patterns. Without an atmosphere of nervousness, uncertainty and fear. You'll feel as if you've gotten to the harbor after a long journey. Like finding a familiar and safe shelter in the mountains. Yes, it's about climbing: You cannot climb a mountain with someone you cannot trust in. With someone who lets you fall. With someone who is only carrying his coat on the stand, whose security provision is slack. Each dispute or argument puts an obstacle between two people in the form of a flood stream of bad feelings. In order to cross it, reconciliation is like building a bridge. It does not matter who first passes halfway up the bridge and waits with his outstretched hand. It's important not let him to wait long there...
 

DO NOT LET ANYONE WAIT IF HE IS BRINGING THE PEACE!


 

In addition, mistakes can be corrected, but only to a certain extent. The injustices can be cut off, but only to a certain size. Everything can bear only a corpse, and maybe not even the one. When someone does not want to change - then neither death will help. The world is full of evil. We cannot improve other people if they doing bad things. But it is still possible to reduce the badness of the world - you can start with yourself to remedy it, this is the only point where you have a direct influence on the result...Remember this good will be added to the total sum too.

Only a good relationship can bear some storm. Not all, not all, because all have their limits. But a good relationship needs a quality individual. Not one but two. Two individuals able to evaluate the consequences of their actions, to take responsibility for them and to take corrective action. Only speech can not be enough if no action is supported, love has no value, it becomes an empty cliché, a shadowy play of delusions, a sticker with a slogan. The relationship is like a building, and for every building is the most important its foundation.

 

FOUR CORNERSTONES:

Confidence.


It's about being able to rely on each other in every situation. Without trust, no relationship can be built - friendly, personal, business... Neither mistakes and shortcomings nor differing views should become an obstacle that suppresses unconditional mutual trust for a common relationship. The problem arises in a systematic undermining of trust by one of the partners who wants a so-called looser unrestrained regime, preferably without rules. But the rules have every human action or bond. Trust is one of them. Showing the other person that I do not care about him is the fastest way to break the trust. Through all of our thoughts, the action should be obvious about, what is going on and that is meant seriously. But it is only for open persons, straight, legible, with a healthy backbone. The one who betrayed, usually does it repeatedly. The well-being of a person is known only by being able to trust and actively working on his actions to support it. Fidelity is not prove by speech!


Honesty.

When we buy a product, we expect it have the declared parameters and it will be working as stated. When we sign the contract, we expect it to be automatically adhered to by the other party. When someone gives us their word, we assume that the promise will be fulfilled. Without honesty, neither trade nor friendship, nor love, can be concluded. Concealment, lies, cheating on one side, or suspicious distrust on the other one, destroys friendship and is the end of love. There are so many broken relationships, how many villains and swindler enter them. In the final effect, however, everyone is damaged. It is already written in the Bible that as long as there are seven righteous in the world - the world will not die. That's a terribly small number. Try to enlarge it. Perhaps others will join. It may not be too late. It's not about whether you can. Anyone can, it's just if they want to...

Friendship.

It is based primarily on respect for human. Superficiality, instability, and unreliability lead to nothing. Friendship is not only about the two cornerstones above, but it is also about forgiving mastery. A certain amount of tolerant understanding is important, but this process can not be done without the fair participation of both parties and mutual direct action. The monologue does not work, and the tolerance then easily meets its limits. It is the forgiveness and follow-up dialogue with an attempt to correct, backed up by mutually benevolent behavior, that's the nicest thing in relationships. But it is only for persons capable of being emotionally consistent and intellectually mature. The notion of friendship an opportunistic nowadays mob has humiliated to the exchange business for something, for gaining benefits, for calculating profits and losses. I add, that no pigs have ever bothered to wade in the mud, and another condition is totally unnatural and highly dangerous for them, and will defend themself vehemently against a change...

 

Cooperation.

There can anytime appear complications, mistakes and misunderstandings as well as serious mistakes. Human is a creature that is fallible and with various shortcomings. However, if kindness, candid effort and love is preserved on both sides, the relationship can not be seriously endangered. With repetitive deep disagreements, underlining confidence as a result of stupidity, badness on purpose, ridiculing, deception, fraud and disbelief, even in the best relationship cracks will arise, and the relationship will collapse. Both must be involved in building mutual happiness. They need not to, if they do not want to. But in any different way will not work.


 

People's character set

The character or moral properties are a binder for bonding the material. If they are bad, poor, every building, even if it was made of golden bricks - will not stick together. What is good and what is bad - everyone has to come by, I will not list here to adults like for the first class! But there are properties pronounced bad at all times. The most serious problem today I think is, however, the multi-mixed deformation of the personality as such.


People unable to have a relationship:

Today's age is directly affected by the epidemic of psychopathy, schizophrenic attacks, people with bipolar or other personality disorders, psychotic, labile and disturbed individuals. Indifference to strange mischief, adaptive cynicism, ruthless opportunistic careerism are signs of inner emptiness, moral deficit and emotional poverty. Mental cripples and criminals are more than physically disabled people today. A complete pandemic of deformation of characters, laxity and primitivism spreads. You can even talk about the present standard. Drugs and alcohol go hand in handwith it. However, in people of this type, it is hardly possible to expect good cooperation to create a quality relationship. No one can deny the right to have happiness and love to anyone. But you can rightly doubt whether they are capable of it at all. Any relationship with the disrupted individual will result sooner or later in a social and personal debacle.

 

WHEN IT IS NOT WORKING

Taking third people into a relationship.

This is the most common mistake, and maybe 99% of all relationships was ruined by this.

The issue with other buddies is the most horrible of all.

Some friends of the same-sex must have everyone, without it our lives will be flat. As with everything, however, rules and limits must be set in advance here. You can not be selfish and doing at the expense of a partner. Whoever is looking for a serious relationship should think an be careful here well.
The time you spend on same-sex friends when the relationship is serious should be smaller than before, friends need to be told that they can no longer be in the first place, reasonable friends will understand it. An even greater risk is having friends of opposite sex, here you have to play fair and listen to your partner and make it clear to you who cares. If a man pulls another women into a relationship, or woman pulls another men, nothing good will come of it. Now, every rightful person must choose and clearly show to whom gives priority. If they value their partner and appreciate the relationship they are building together.

I myself ended up with everyone of my female friends when it was necessary, saying that if she has a serious life partner, let him be dealt with. Many people did not understand that, and it is surprising how superficial the relationships they built were, and how they secured "reserves" elsewhere. This can not be described as a solid act, rather for cheating, and the boundary from infidelity is very thin here.
I remind you again, think about what and whom you really want, it's not possible to have it all at once, some things are just being eliminated by another ones - this is the life.

 

A fragment from a letter that someone sent to me:

"... I have been resolving the same situation for two weeks. With my partner, I also felt good, believed, doing what I saw in her eyes. That was not enough for her. Koketting with coffee friends or writing messages on a phone from morning to evening, that my eyes gradually opened. The worst thing was to admit it and take the first step, without exciting. If you see how the counterpart will behave, you can derive from that what she is doing all the time behind your back.
And when you find out that she is touching and loved by strangers or something like that, there is noting to repair. You will forgive, but sooner or later, the bad person will do something like that, but you will delay the problem that comes sooner or later again.
Honor to exceptions. And forget about coming, apologies for something you did not do. You're just humiliating and you're going to be stupid, poor. You can only say that you had a clear conscience and that you had tried to save everything.
Yes, it is easy to advise, it is difficult to endure. I know myself what it is when one comes to sedness in the evening or in the morning because he is used to someone.
I am almost 30 years old but I still believe that I will start a family with someone one day, with whom I will have peace, to whom I will trust and who will trust me. In every situation. It is better to go through the painful state after the break before being in tense like a string and still asking: “Who are you writing to...? Yeah, buddy - oh, what are you talking about tonight again? Yeah, only (!) sit down for coffee, and you did not see today? Nothing's happening, really? I have something to worry about, is everything OK between us? Did I anything to you..."
Well, when at the end you see the “anything” on your own eyes, when your counterpart is lying about “buddies”, allowing them touching her, even after a couple of drinks... that's no excuse.

And the worst is the feeling when she turns it against you that you actually find out that, and let yourself say something about a "easy-go woman". No, no woman or guy is worth it. Loneliness is tedious, but rather to spend this instead of lousy crap and lies, how it works. In particular, it is necessary to admit that a person without a character and a vile person has no regrets of problems and can those escalate, in fact she does not matter to you, instead of talking to you and trying better, she actually demonstrates she does not matter to you at all the time, and finally she will kick you off too."

 

It is worthwhile to try to apologize, persuade, forgive - if some human wipe with you his butt and is not even able to say - I'm sorry, it was not fair, sorry - can you forgive me, what can I do to improve it? But the poor human who did the previous things and did not have the barriers to hurt you, is just unable to reach this solution on his own. To reach this recognition is usually impossible, but on the contrary, his evil will be a normal state and such a deformed person will always find arguments that justify his cowardly conscience and whatever wrong do remained clean for him.
 

100% of the respondents agreed that they would absolutely not tolerate their serious life partner having of another same-sex friends.
 

Why is this happening?
 

The causes are in an unprincipled deform person with a low moral status, who does not matter to anyone and anything.


 

 

HOW DO WE GET OUT FROM THAT?


Every relationship - business / affiliate / partner - must have its own rules, setting limits - what, who, how, to whom and how much and where, etc.


The others can not be changed unless they want to change themselves. A lot of things affect genetics and then education too. Nobody will cross their own shadow.
 

This is called the shifting of borders. The lack of education in the relationship begins to be manifested in small insolences, ruthlessness, arrogance, lack of interest in listening to others, interested in what they feel. There is going further shifting of borders - general vulgarity, fraud, malice, partner shedding, psychological violence, and hurt. If the person in question defends himself, it is even worse, he is identified as someone who interferes with or cracking the relationship. There is another shifting of the border, and that is infidelity.

Combined with ignorance, we can talked here about psychic violence. If someone tells you that they are just endure you in this way - "Other would send you to shit immediately ... if I did not love you, I would to kick your ass to the fucking hell" (woman, 35 years, university, apparently with a bipolar affective disorder or even schizophrenia, obviously with a damaged corpus callosum as a direct consequence of drug abuse), - you can see you have to deal with a sick or distorted person who can not even relate to any relationship.

Such disturbed individuals are unable to create any bundle of lasting value. I personally call it pub or caffee blockhead at best, in a worse - person with multi-mixed personality disorder, in the worst cases - combination of multiple factors. Significant is superficiality, roughness, arrogance, heartlessness, instability in relationships, unreliability, ignorance, lack of respect for oneself and the surrounding. If it's about a young human (about 20 years old), partial rectification of a distorted personality is still possible, if he recovers himself and will be working on himself. Adult people are mostly not changed, moreover, over time the harmful properties will be highlighted...

Did anyone something like that to you? Then you have two options:

A, Run away.
B, Try to give a helping hand, but then count on entering the hard religious order...


Did you do anything like that to someone? Then you have two options:

A, Stay in your blind poverty of the spirit, and do not change anything.
B, Learn from your own mistakes and try to change yourself, but then count on entering the hard religious order..
.


 

It would certainly be interesting to continue my writing, but I can no longer stay in the subject. Work, Love, World - everything is like the protagonists of individual scenes are.

This article is dedicated to my colleague Kamil, who has suffered by encountering something like that, and to everyone else who has finished reading, and they want change something for the better in their lives and lives of others.

Even if this helped only one human, I did not write it in vain...

 

Your test at the end, push comes to shove:

There are two banal minerals and one organic molecule that, in its connection, extends the physical life of humans to 150 years. This will only be known around y. 2400. If it was already known today if I sent you a functional recipe already tomorrow -
 


WHAT A MAIN REASON WOULD YOU HAVE TO LIVE HERE SO LONG?

 


 

Each ship in harbor is the most secure, but that is not what ships are built for...

 

Wisdom of the year:

One man was sailing on the boat by the sea, and suddenly the boat, far from the coast, cracked and began to pick up water. Because the man was a believer he started to pray, "Oh my God, my God, please help me, I will drown here!". But nothing was done, only after a while, a wealthy yacht was riding around. A rich yachtman saw him and called, "Hey, dude, you are taking up water, do you need some help ?" But the man on the boat refused, "I do not want because the Lord God will help me!" The yacht then disappeared, and he continued to pray.

Suddenly an old lady on the hydrobikes floated past: "Hello, you will drown, come to me at once, we can go together, I will save you!" The man refused: "I do not want, because the Lord God will save me!" The lady then slowly left, and the man continued with praying to God.

There
was already water in the boat to the top, when the black man on the old surfboard appeared, and called to him: "Come here to me, I'll help you!" The man refused again: "I believe, and therefore the Lord God will help me." So the black man was thrown away, and the man continued to pray. But only for a moment, because the boat was disintegrated and he drowned.

So the unfortunate came to
the Heaven, and there was God waiting for him, and the man screamed desperately: "Oh my God, why did not you help me ???!!!"

 

And God shook his head and said, "Three people, three people I sent to you -

- BUT YOU HAVEN'T DONE ANYTHING AT ALL!"

A nice day to you all, and do not drown...

 



 

TOPlist