Geologie ČR

 

GEOLOGIE ČESKÉ REPUBLIKY
 

back to the main page

 

Tato sekce byla přidána s cílem přivést zájemce k bližšímu poznávání přírodních jevů a poukázat na některé zajímavosti a tajemství naší země.
 

Česká republika je jasně orograficky definovaná oblast uprostřed Střední Evropy, s neobyčejně pestrým geologickým podložím, představuje světový unikát. Je to vlastně bazén obklopený hraničními horami skoro ze všech stran a s centrální plošinou Vysočiny uprostřed. Geologická stavba uvnitř toho bazénu obsahuje všechny možné materiály zpřeházené do složité mozaiky hornin, útvarů a sekcí.

 

Názory jak toto uskupení vzniklo jsou dvojí. Dnes se dostáváme do situace, kdy naše malá země opět píše světové dějiny geologie, jak tomu bylo v případě Barrandienu, nebo soubojů plutonistů s neptunisty, které definitivně rozřešilo až prokopání Komorní hůrky...

 

A. Klasická teorie vzniku Českého masívu hovoří o postupném formování deformačními frontami jednotlivých vrásnění a jevů souvisejících, přičemž za základ se počítá variská orogeneze (-2 mld. let), s následným dlouhým vývojem pomoci působení vnějších
i vnitřních sil.
   Ve srovnání s tím řetězec Karpat jako součást Alpsko-himalájské soustavy má historii celkem jasnou - momentálně je jeho západní část stále nasouvána na platformu Č. masívu, kterou leckde překrývá již o více než 40 km. A tak za nějakých 10 mil. let se Radhošť může ocitnout na Vysočině, kde už bude mít výšku něco kolem 2700 m. n. m.

 

B. Naproti klasické vrásové a tektonické teorii o vzniku českého bazénu stojí teorie nová - impaktní. Je skutečně možné, že původní tvar horského lemu ČR byl kruhový a vznikl po dopadu planetky, a do dnešního tvaru kosočtverce jej až pak stlačily postupující vrásové pochody? Tato odvážná teorie dnes nese název Český Kráter (viz. Google), zpracovává se na nejvyšších vědeckých úrovních a rozhodně ji nechybí odborné argumenty.
 

Pro podporu této teorie uvedu také několik zajímavostí:

a - Ať počítám jak počítám střed impaktu mi vychází - je to ironie - přímo na obec Prčice...Pro měření radiusu neberu hraniční hory, ale oblouky Svitavské pahorkatiny, které mohou být torzem vlnových valů kráteru.

b - Neobyčejně pestrá, zpřeházená skladba podloží uvnitř českého bazénu, kterou mohl způsobit impakt tím, že vyhodil ven horniny níže uložené a následkem doznívání hydrodynamického šoku došlo k celé řadě tektonických, metamorfních a erozních jevů.

c - Výskyt těžkých minerálů v siltu ( epicentrum je v Chrudimce u Strádova ), ale ani to není moc daleko od Prčic, jestliže měl dopadající balvan průměr něco okolo 30 - 50 km...Každopádně by to byl největší dochovalý impakt na Zemi, a ČR by opět měnila světovou historii geologie.

d - Další, vážné argumenty uvádí sám autor teorie RNDr. Petr Rajlich, CSc. v knize Český kráter, doporučuji ke studiu.

Ostatně když to viděl už i slovutný Galileo Galilei, bez váhání prohlásil - "Čechy? Kráter!"

 


 

HORSKÉ SOUSTAVY

 

MS Beskydy, karpatská předhlubeň: Zleva do středu a pak doprava: Kněhyně 1257, VSH 1046, Nořičí vrch 1047, Radhošť 1129, Kladnatá 715, nejnižší bod horizontu sedlo Pindula 552, pak příkrovové trosky Javorníku a Ondřejníku ( zcela vp. kóta Skalka 964).


České středohoří. V úplném bezvětří na Milešovce 837! Nejdelší rozsocha před horizontem zleva doprava: Plešivec 477, Hrádek 566, Solanská hora 638, Hradišťany 752, v popředí pak celá řada dalších vulkanických kopců Milešovský Kloc 674, Lipanská hora 689 a celá řada dalších oblíků a lakolitů (v mlze dvojice Oblík 509 - Mnichov 481).


Krkonoše z Čisté u Horek: Zl. dopr: Struhadlo 1002, Přední Planina 1196, Stoh 1324, Zadní planina 1423, Liščí hora 1363, za ní malá hlava Sněžky 1602, Černá hora 1300.

 

Bod konvergence před náměstím v České Kamenici: 1,5 m velká skulptura ze tří druhů hornin podle pohoří co se přesně zde stýkají: České středohoří/ Labské pískovce/ Lužické hory = čedič/ pískovec/ žula.

 


 

VULKANICKÁ TĚLESA


 

Trosky 488: Vypreparovaná trojice sopouchů je legendární dominantou krajiny Českého ráje, kde se to přírodními i kulturními památkami jenom hemží. Místo má skutečně mimořádně silný geoenergetický potenciál.

 

Zebín 400: Slavný kopec u Jičína, homole, která ohromí už při pohledu z cesty. Jde o chráněnou památku s teplomilnou květenou a bohatou faunou. Kužel vznikl při dramatických podvodních erupcích a obsahuje jak pyroklastiku tak i xenolity.

 

Velký Roudný 780: Je poměrně mladou sopkou Nízkého Jeseníku. V okolí lze nalézt výchozy sloupcovitých čedičů, sopečné pumy i několik kilometrů dlouhé lávové proudy, z nichž jeden svého času přehradil i koryto Moravice. Národní přírodní památka.

 

Mariánská Skála 265: S převýšením 120 m, přímo v centru Ústí nad Labem. Jde o sodný trachyt speciálního složení, velice hutný a pevný. Tento lakolit se vyzdvihl při vulkanické podpovrchové činnosti jako bochník chleba rozpínající se těsně pod povrchem. Na okrajích při kontaktu s uhelnými slojemi, břidlicemi a jílem se vypálily porcelanity, přírodní koks, ba dokonce i přírodní cihly. Kontaktní dvůr tedy místy vypadá jako smetiště stavebních materiálů, ale tentokrát to byla příroda...

 


 

VRKOČE A VARHANY

 

 

Vrkoč, Vaňov UnL: Nejslavnější čedičový útvar tohoto typu přímo naproti Střekova, ve stěně pod Větruší. Samotný Vrkoč je přímo dole u cesty asi dvacet metrů vysoký, ale jako celek pokračuje dajka nefelinického bazaltu víc než 100 metrů vysoko, v prudkém srázu, místy kolmém, místy i s převisy.

 

Vrkoč, Vaňov UnL: Závěr "hlavy vrkoče" na vyhlídce. Terén není zlezitelný bez horolezeckého vybavení, nutno se vrátit po stezce. V údolí Labe je v okolních stěnách poschováváno nejmíň na 50 dalších "vrkočů", ovšem bez kvalitního jištění značně nedostupných. Pouze pro specialisty.

 

Panská skála: Světoznámé varhany u Kamenického Šenova, největší sloupce mají převýšení 15 m. Málokdo však ví, že opodál existují ještě větší čedičové varhany.

 

Panská skála: I na podzim je tady pěkné horko, v létě se na skálu nedá ani sáhnout...


Zlatý vrch 657: Představuje 30 m vysoké varhany- nejvyšší u nás - i s jedním "rozpleteným vrkočem". Krajina kolem je také fantastická.

 

Zlatý vrch: Pod převisy se akumulují odlámané čedičové špalky, dejte pozor...

 

Zlatý vrch: Jedná se o velice hutnou horninu, fragment sloupce co držím v ruce má nejméně 30 kg. Zájemce o olivíny odkazuji na lom Smrčí, nebo parkoviště v Jedlové. Zde kopání není dovoleno, jde o přírodní památku, a olivíny tu nejsou větší než pár milimetrů.


Jehla 478: Ani to ještě nic není. Existují varhany trčící z hory kolmo do prostoru, takže se po nich dá chodit jako na balkonu. Svazek do špice spojených sloupců strmí skoro vodorovně přímo nad Českou Kamenicí jako mohutný trn a vyhlídka z něj se nedá postihnout žádnými slovy ani fotografiemi. V hlubině pod ním je několik dalších čedičových skal se sloupcovou odlučností. Místo má skutečný silný elektropotenciál, který za bouřkového počasí funguje jako vybíjecí hrot generátoru, a několik stovek metrů dlouhé výboje z té jehly šlehají na všechny strany, o čemž se měl autor možnost přesvědčit na vlastní zježenou kůži a znečištěné trenýrky...

Nutno ale konstatovat, že takovou auru kolem sebe neměl ani Avatar při osvícení...

 


 

CO JE NA POVRCHU

 

 

Melafyrové proudy v Podkrkonoší: Borovnický odkryv silně zvětralé horniny, klasický materiál melafyru ležícího na červené permské arkóze.

 

Terra rossa: Neboli terrae calcis, sprašová červenice, pH 7, navíc ještě při východu slunce s patrným binárním horizontem, pod Čisteckou hůrou.

 

Terra glauca: Neboli "zelenice", vázaná na lokální hydrotermální vulkanismus Skalické série tzv. pestrých hornin. Vyskytují se chlority, tmavě zelený seladonit, světle šedozelený galukonit a celá řada jílových minerálů skupiny smektitu a flogopitu. Na fotce je silně erodovaná chloriticko - glaukonitická půda s čistým výkvětem vláknitých glaukonitových mikrokrystalů tyrkysové barvy uprostřed.

 

Kaňon Morávky: Pestré vulkanity Skalické série, silně chloritizované polštářové lávy, hydrotermály s glaukonitem, klinochlorem, nodule kalcitu i heulanditu, kontaktní rohovce, i efuzívní bazalty, prorážejí pískovce, sloje uhlí v karbonátových břidlicích a zbytky korálů. K tomu sopečné bomby, železné rudy, ledovcové valy i zkameněliny. To je ale motanice!

 

Těšínsko - hradišťské souvrství: Pikritový melafyr Baštické série, s typickými nodulemi kalcitu povlečenými červeným heulanditem. Vrchní část snímku protíná žilka satinsparu, který má podobné vlastnosti jako selenit, ačkoliv jde o dva různé minerály, v praxi se tyto názvy zaměňují.

 

Lom na Mazáku s výchozy železitých jílovců: Tato speciální formace dostala název Mazácká série, a další navlas stejná struktura je až poblíž Golden Gate v San Franciscu.

 

Lom na Mazáku detail: Železité jílovce až břidlice (barvivo goethit, krevel) jsou střídány proplástky tyrkysově zeleného glaukonitu, ba i tmavě zelený hadec byl zjištěn. Odlučnost vrstev je nejdřív lamelárně krychlová, potom se to fragmentuje na úplné střepy...

 

Lindin hřeben, přítok Kyčerov 550: Malá kaskáda v Beskydech ukazuje (zcela nová lokalita), že je stále ještě co objevovat. Průřez flyše (pískovec + břidličné proplástky) odhaluje krychlovou odlučnost železitých pískovců, některé polohy jsou až čistý krevel (pradávné sopečné erupce), do toho jsou dokonce přimíchány ledovcové sedimenty, které dokazují, že hranici i rozsah zalednění na Moravě musíme posunout mnohem výše než se všeobecně soudí.


Lindin hřeben, Kyčerov 550 Smrk 1276: Je to taková srandovní skládačka...Z jedné strany hory se rekrutují hematitové červené nodule a z druhé šedivé galenitové...obojí pak končí v řece Ostravici. Sedimentární galenit je ovšem toxický, maže se a kontaminuje všecko, pro experimenty se tedy moc nehodí, a prášková forma ani ve sbírce není nijak pohledná.

 


 

NIC NEŽ PÍSEK

 

 

Prachovské skály, druhohory, cenoman. Česká republika měla mnohokrát moře což dokládají hojné pískovcové usazeniny. Světoznámé skalní město nepotřebuje komentáře, jen citlivé chování návštěvníků.

 

Prachovské skály: Dvě nejslavnější věže Prachovská Jehla a Čapka.

 

Prachovské skály: Voštiny v pískovci vytvořené aeroxystovým zvětráváním.

 

Prachovské skály: Některé voštiny vytvářejí přímo pohádkové krajinky.

 

Borecké skály: Jsou dalším pojmem v Českém ráji. Slavná Želva se však má špatně, nedávno byla dosti zdevastována vandaly...

 

Godula lom, Karpaty: Zkamenělé bahenní proudy v godulském pískovci.

 

Čertovy skály: Lidečko, magurský flyš, neuvěřitelná stěna z obřích pískovcových kostek. V okolí jsou další skalní útvary, každý zcela jiného charakteru, jako z nějakého geologického atlasu. A tak je možno na pár kilometrech vidět všechny erozní procesy v pískovcích co se jich jen najde. Přírodní památka.

 

Pulčínské skály: Národní přírodní rezervace, a je myslím zbytečné vysvětlovat proč. Převýšení vlastní skalní stěny cca 75 m, jednotlivé bochníky jsou tlusté 6 -12 m a jsou naskládány do řad až 250 m dlouhých.

 


 

NIC NEŽ VÁPNO

 

 

Raškův kámen 492: Blok zavlečeného korálového útesu, bradlové pásmo Karpat, nedaleko Kopřivnice. Toto město se dříve jmenovalo Pokřivnice, podle hojného výskytu obřích pokřiv v přilehlých potocích. Jakmile se změnil název rostliny pokřiva = kopřiva, změnil se potom i název města...

 

Travertinová kaskáda na Tichavské hůrce: Prakticky největší krápník v Evropě, natažený na úbočí hory, 120 metrů dlouhý a cca 1 m vysoký. Je to spíš travertinová zídka, stále rostoucí a živá, po celé délce se žlábkem, kterým proudí minerální voda, jež tento zázrak přírody vybudovala. Na fotce je jen krátký úsek, horní část této přírodní podivuhodnosti.

 

Těšín, Olše, 2 m velká dolomitová konkrece: Česká republika má dosti krasových oblastí v Čechách i na Moravě, leckde to jsou však spíše dolomity. Další geologická pozoruhodnost, které budí rozruch u laiků i odborníků po celém světě jsou konkrece. Protože v naší zemi je skoro všechno - spíše by bylo snažší napsat co zde není...je zde i dostatek konkrecí.

 

Lískovec u Frýdku, 1 m velká sideritová konkrece: Vznik těchto útvarů nebyl ještě uspokojivě vysvětlen, dnešní úroveň poznání na to nedostačuje. Tyto jevy někteří vědci označují za multidimenzionální průniky, jiní za prosté akreční nabalování, další za mimořádné energetické působení v jistých bodech. Fakt je ten, že ty konkrece prostě rostou od centimetru až po 6 metrů v průměru, a to poměrně rychle, a možná by rostly ještě dál, ale to už jsou velmi nápadné a to je pak většinou už někdo zdevastuje.

 

Dobratice, 0,4 m dolomitová konkrece: Jak a proč rostou? Se neví.

 

Energetický dosah konkrecí opravdu existuje a je značný: Kámen dovezený z jiné lokality (Oderské vrchy, Jakubčovice ) který "chytil konkrecovou nákazu" poté co byl dovezen na příslušnou lokalitu. A za tři roky se v něm narýsovaly tři kruhy kde došlo k úplné změně materiálu, z uhelného kalovce na sideritovou jílovcovou matrix, stejnou jako u konkrecí ležících opodál. Tohleto je úplně šílený, ale je to tak, nejsou to žádné báchorky o kruzích v obilí utahaných dřevěným válcem podle GPS navigace. Tohle se skutečně děje!!!

 

A jako bonus růženínová konkrece zonálního křemene - plná geoda, tzv. křemenné slunce, 3 cm, nalezená v křídové konkreci v Polsku: Někdo si tu ze mne dělá srandu!

 


 

VODA - HLAVNÍ VNĚJŠÍ ČINITEL

 

 

Baštická kaskáda: Odhaluje vulkanismus Pobeskydí, který se táhne v pruhu od Hranic na Moravě přes Český Těšín a dále do Polska. Vulkanity jsou tvořeny izolovanými lakolity, hydrotermálními průduchy, efuzívy, polštářovými lávami z podmořských erupcí i pyroklastikou. V podstatě jde o velice pestrou směs vulkanických jevů drobného rozsahu. Tomu odpovídá i pestré složení hornin. V korytě Ostravice jsou zde odkryté zrovna všechny jevy pohromadě - vytlačené bazické lávy, těšínitové žilníky, melafýrové polštáře i hydrotermální chloritické sopouchy.

 

Peřej Ostravice: Přírodní památka. Mimořádná ukázka násunu slezské jednotky // na podslezkou, (vrchní // spodní). Odshora dolů:
Lhotecké souvrství - skvrnité karbonizované jílovce / Veřovické souvrství - uhelné jílovce a rohovce / Hradišťské souvrství - uhelné jílovce a droby // Frýdecké souvrství - šedé vápnité prachovce (výchozy v korytě dole až za poslední peřejí). Celkové převýšení lavic a schodů 12 m.

 

Sirovodíkové jezírko na Mazáku: Začalo z nevýrazné tůně ani ne 1 m velké, po povodních v r. 1997 a zejména pak v r. 2010, kde došlo k evorzi a podstatnému výhozu spodních částí dna, má nyní rozměry protáhlého trojúhelníku 4 x 12 metrů s hloubkou okolo 3 metry. Nachází se na kontaktu horských plášťů Smrčiny a Čuplu. Z obnažené vrstvy flyše (droby, jílovce a břidlice) občas uniká metan a v malém množství i sirovodík. Tyto úniky jsou vázány na roční období, pohyby zemské kůry podle postavení Měsíce, ( jarní dmutí), teplota vody 4 C.

 

Rešovské vodopády: V běžné krajině luk a polí nenápadná říčka Huntava vytváří z ničeho nic kaňon doslova tatranské krajiny. Národní přírodní rezervace. Vzácná fauna i flora. Z geologického hlediska stále nevyjasněné horniny směsných metakvarcitů a zejména skupiny keratofyrů.

 

Voda H2O: Naprosto mimořádná chemická sloučenina v celém vesmíru. Na obrázku je vzácný krystal, vodní whisker, který extrudoval skrze stěnu druhohorních pískovců jako odparek vnitřní vlhkosti při podnulových teplotách.

 

Zázračný potůček: Voda je nejhlavnější exogenní činitel v geologii. Nejvíce se podílí na erozi a denudaci krajiny. Z průměrné výšky Českého masívu 1500 m. n.m. jej v historii vývoje snesla několikrát na úroveň mořské hladiny a jen díky okolním tlakům periodických vrásnění se plošina Vysočiny opět vyzvedávala. Přirozeně meandrující toky, jsou nezbytné pro zachování zdravé krajiny, kolik takových však u nás zbývá? Lokalita na fotce je nově objevená u NJ, ještě ani neměla popis, pro výskyt pěkných kamenů a zejména nádherné flory dostala jméno v nadpisu. Některá námi dříve vytvořená pojmenování nových lokalit již dávno přešla do běžného místopisu...

 

Zázračný potůček: Ó moudrá Květeno!

 


 

MINERÁLY LOKALIT

 

 

Siegenit do 5 mm, na ankeritu, Paskov.

 

Brekciový jaspis 10 cm, Plzeň.

 

Brekciový heliotrop 8 cm, Lomnice n. P.

 

Opál 10 cm, Sudety.

 

Černý avanturin 6 cm, Havířov.

 

Silikát kmene stromu 8 cm, Ostrava.

 

Achát pestrých vulkanitů 12 cm, Příbor.

 

Jaspilit - páskatá ruda 8 cm, Rýmařov.

 

Aragonit, harmotom 6 cm, Baštice.

 

Lepidokrokit xx do 1 mm, 8 cm vzorek, Ostrava.

 

Fragment zkamenělého červa, Třinec.

 


 

NA LOKALITÁCH VÁŽNĚ I NEVÁŽNĚ...

 

 

Měření v terénu - zkamenělý příboj, Železné hory.

 

Fotíme (každý svoje) přírodní zajímavosti...

 

Geologické auto dostává zabrat, aneb když rupne batoh...

 

Na lokalitách bývá všeho dost, jen rozumu se často nedostává...

 

No ti "chytří" vlezli do zledovatělého kráteru a zatím ještě neví, co to bude dostat se ven...

 

Náčrt této nové lokality achátů byl pořízen podle mého snu ve 3 hodiny v noci... Měsíc to trvalo než se dané místo podařilo přiřadit skutečné mapě. Tak jsme vyjeli, a co myslíte, byly? Byly!

 

Mizera, nejen že nepomůže, ale ještě si mne i fotí! 10 metrů zledovatělý sráz, kousek do konce...a co myslíte, spadnul? Spadnul!

 

Duhová oblaka mají přímou souvislost se zemským jádrem.

 

Koule se koulí k závěru vydařeného dne v přírodě.
Naše země je krásná, to jsem vám chtěl říct...

 



 

back to the top
 

back to the main page



 

TOPlist