cactusmineral
Přehled rodu Gymnocalycium | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Reklama verze Business na WebSnadno.cz | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Vítej na www.cactusmineral.wbs.cz
Web o rodu Gymnocalycium, kaktusech, sukulentech, minerálech a vůbec o Přírodě
Pranostika na květen: Jestli v květnu kocur vříská - do stodoly blesk pak tříská...
Aktuální stav: Při současných extrémech volná kultura bude nemyslitelná, nejdřív se to pálilo, teď to hnije, protože je zalito proti zásychu květní násady...tak zas hrozí opad poupat kvůli zimy. Vypadá to že bez klimatizovaných skleníků to můžeme zabalit. Fujtajbl vašnosto... Počasí na týden: Každý den měnící se mapy a vstupní data znemožňují udělat spolehlivou předpověď byť na 24 hodin. Po korekci teda pokračující sestup teplot na +8 až +4 C v čtvrtek se sněžením nad 600m. V pátek ráno až - 6C před den +14 C nevýrazný vzestup v sobotu a v neděli, polojasno.
Počasí ve světě: http://www.australianweathernews.com/ ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Web pro výuku angličtiny zde http://english.snadno.eu
Triky a fotky z pěstitelské praxe Taxonomie Ke stažení Přehled rodu Gymnocalycium Domovina: Gymnocalycia pocházejí z Jižní Ameriky, z rozsáhlých oblastí Argentiny, Bolívie, Uruguaye, Paraguaye, kde obývají různé ekologické niky se značným výškovým rozsahem terénu, od přímořských nížin, přes travnaté pampy, pralesní oblasti, až po vysokohorské aridní oblasti. Plošné a výškové rozložení výskytu rodu se tak odráží v obrovské variabilitě jednotlivých rostlin, což vede k popisu velkého množství druhů, moderní taxonomie ukazuje však, že Gymnocalycia lze rozdělit do několika vesměs se prolínajících skupin - okruhů a většina jmen není nic jiného než katalogové položky. Celkový počet botanických druhů se sotva blíží k 50, avšak variet a forem je na tisíce. Kultivace u nás: Gymnocalycia se nehodí do skleníku, mnohem lépe vyhovuje kontrolovaná volná kultura pod širým nebem, což znamená, že sice necháme přírodu pracovat podle svého, ale vhodným včasným zakrytím příležitostně korigujeme množství srážek a slunečního záření, co do sbírky pouštíme. Gymna vyžadují 100% vzduchu, na jaře ochranu před spálením - druhy se zelenou pokožkou se mohou snadno spálit, ostatní to snesou, na podzim ochranu před přelitím, zimoviště suché a chladné okolo + 10 C. Substrát může být jakýkoliv, ale vždy propustný a s kyselejší Ph reakcí. Při pěstování v pařeništi opět větrat, nesmí se to - zapařit. Proč pěstovat Gymnocalycia? Tyto kaktusy patří mezi nenáročné snadno pěstovatelné rostliny, jsou poměrně malých rozměrů ( pár druhů je velkých ), mají velice přitažlivý vzhled , což je dáno krásnou geometrickou souměrností jejich těl a neobyčejně nádhernými květy pastelových barev, které jsou jako z porcelánu a dlouho vydrží.
G. intermedium P113, jv. od Salsacate, Cordoba, 900 m.n.m. Jedno z velmi populárních gymen sekce Quehliana, snadno pěstovatelné. Vyhovuje umístění venku na východní nebo západní straně. Rostlina je nechvalně známá obtížnými výsevy a tak se z našich sbírek pomalu ztrácí, semenáče nabízí málokdo. Proč tomu tak je, je těžko vysvětlit. Klíčenci jsou podle všeho velmi náchylní na požer sviluškami.
G.neuhuberi LF 10, Suyuque Nuevo, San Luis, 1550 m.n.m. Rostlina velice příbuzná a snad totožná s G. horridispinum. Pro pěstování vyžaduje plné slunce ve volné kultuře, zajištění před přelitím. Květy konkuruje ariokarpusům, s výsevy nebývají potíže.
Tak jak čeští sběratelé nadávají na ty rakouské, platí to i naopak, neboť hloupost nezná státních hranic a vyšší unijní celky už vůbec ne. Tak se u téhle kytky u nás hojně objevuje název G. pseudoneuhuberii či dokonce G. suyuqueyensis nebo jako vrchol dokonalosti obojí ještě uvedené s předponou sub. Opravdu mně není známo, kteří šílenci tohle rozšiřují (o pár katalozích bych věděl :-)) Další komentáře jsou zbytečné, protože z výsevu se dá vybrat 4 - 6 forem. Navíc tahle rostlina už druhým květem namísto bílé vyprodukuje sytě fialový odstín, to už vůbec nikoho nezajímá. A poněvadž komerce vládne světem, nezbývá než po úspěšném výsevu provést patřičnou selekci aby položek v katalogu pěkně přibylo. Já bych to všechno fláknul pod výše zmíněné G. horridispinum, ale to byste mně asi sežrali...
Gymnocalycium guanchinense P 226, Cuesta Miranda, La Rioja, 1500 m.n.m. Druh je blízce spjat s okruhem rostlin kolem G. spegazzinii. Podle toho taky pomaleji roste a pěstování je trochu náročnější než u jiných gymen. Čím se tato rostlina odlišuje od populárních variabilních spegazů těžko říct.
Gymnocalycium schroederianum, MT 07-320, Gualeguaychú, ruta 42 14km s. od ruta inter. 136 Patří mezi nejpodivnější a zároveň nejkrásnější gymna. Entre Ríos v Argentině neznamená nic jiného než české "Meziříčí" a dnes je to klasická lokalita. Rovněž všechny pampové rostliny z blízkého okolí protějšího Buenos Aires patří mezi mimořádné vzácné, protože již zmizely pod městkou zástavbou. Středový trn, pokud se vyskytuje, se někdy překlápí dolů, a někdy trčí vzhůru a může být i pěkně háčkovitý jako u nějaké parodie či mamilárky...
Gymnocalycium baldianum, 4km za Ancasti, Holotyp. Podobnou rostlinu objevil A.V. Frič ve výšce cca 1400 m.n.m. v horském řetězci Sierra de Ancasti, ale nevzal žádný vzorek. Později pro ni vypravil místní sběrače směrem na Ipizca a dál, jenže těm se nechtělo lézt někam dále do hor a proto rostliny nasbírali kousek za městem Ancasti (cca 900 m.n.m.), takže jako fričovská koluje tato varianta s pavoukovitými jemnými trny. Toto rostlinu znal a již popsal Spegazzini v r. 1905, Frič ji pak neplatně nazýval G. venturianum, stejně tak i prof. Werdermann, který neznaje spegazziniho práci, ji popsal jako G. sanguiniflorum. Fričův skutečný nález zůstal ovšem vysoko v kopcích a tak přece jen trochu odlišnou "moderní " variantu si připsali jako "objev" až dnešní sběratelé.
Gymnocalycium quehlianum JO 306, Tanti, Córdoba Jenom polovinu celého rodu představují variety a formy této rostliny. Vynikající druh do všech prostorově omezených sbírek. Začínající kaktusáři by na tomto gymnu měli zkoušet trénovat výsevy.
Gymnocalycium quehlianum STO 88-225, Las Serenitas - Rancherita, Córd. 900m.n.m. Variabilita v květech je obrovská. Pro pěstování vyhovuje propustný živný substrát a volná kultura v polostínu, rostliny pak rostou velice rychle, přelití snášejí - úpal méně.
Gymnocalycium quehlianum B 52, Jeden kousek z mnoha tvoří obrovskou mozaiku druhu G. quehlianum. Odlišuje se trochu tělem, zaoblenějšími žebry a jinými květy.
G.kieslingii var. castaneum VS 50, Anillaco, La Rioja, 1500 m.n.m. I tento kaktus patří do sekce Quehliana. Pro pěstitele je atraktivní skoro černým tělem, velkými květy a masivním řepovitým kořenem.
Gymnocalycium vatteri (knollii) WO 66, Taninga, Córd.1000 m.n.m. Tu samou rostlinu nalezl i pan Lau a správně bez zbytečných ambicí zařadil mezi G. vatteri (pod LAU číslem). Knolova položka navíc do katalogu je tedy jen neplatným názvem. V kultuře je to rostlina příjemná, trnitá, plochá a tvrdá, takovou mají gymnofilové rádi.
G. andreae var. fechserii, (= syn. doppianum ) P 378, nejmenší gymno ze všech, kvete už od velikosti 0,8 cm. Musí se mu věnovat náležitá péče, protože je nejen nejvíc měkkomasé, ale pro svoji velikost není nijak kořenově vitální, a vlnatka jej dovede snadno zničit.
G. andreae var. carolinense, GN90-273/875 vynikající miniaturka, květ silně voní po malinách - nejvíc vonný květ ze všech gymen, co jsem zatím měl. Doporučuji do všech sbírek trpících nedostatkem prostoru.
G. uebelmannianum, Sierra de Velasco, další skvostná miniaturka s lehce nahořkle citrónovou vůní květu.
G. papschii, JS 157, Loma Bola, miniaturní kaktusek, které nesnáší přímý úpal ani jiné extrémy v pěstování. Celý okuh spolu G. calochlorum, lafaldense, proliferum atd. by si zasloužil podrobné taxonomické přezkoumání.
G. taningaense, P212, Salsacate, příjemná miniaturka s nafialovělou epidermis a někdy i květy.
G. calochlorum, JO 451 Copina, Córdoba, nádherný trsovitě rostoucí druh, kvetoucí všemi možnými barvami, žluté, růžové, bílé. O pěstování platí to co obecně pro všechna miniaturní gymna: Teplo, živný substrát, polostín a vzduch. Výsevy jsou bez problémů. Polotevřený květ 8cm v průměru na semenáči při jeho prvním kvetení.
G. monvillei var. steineri, Niňa Paula, napsal jsem to jako varietu ačkoliv rostlina nemá ani na status formy. Dnes se ví, že jde o vyselektované rostliny s trochu víc hustším a delším otrněním. Ale kolik milimetrů je to trochu víc ? Květ páchne takže upoutá spíš masařky...
G. monvillei var. monvillei, El Condor, Cordoba. Tato rostlina se vede jako var. grandiflorum. Jde o očividný nesmysl v popisu, protože všechny G. monvillei mají při řádném pěstování (průvan, průtrž, připálení...) květy "grandi" čili od 10cm výše...nijak libě nevoní ale i tak ve sbírce upoutají.
G. monvillei var. monvillei, Tucuman Kaktus je známý pod názvem G. roseanthemum a někteří jedinci tvoří famózní až 20cm květy v průměru, není to žádná "latina", nepřipraveného gymnofila to snadno porazí na zadek...
G. achirasense Loma Alta Tyto poměrně robustní rostliny byly nalézány v závěru horského řetězce směrem sev. od Achiras. Uvedenou lokalitu mám v červeném poli, protože nekorenspoduje se správnými stanovišti. Barva květů se pohybuje od bílé, velmi často přes nafialovělou a narůžovělou. Všechny variety a subspecie by měly být zrušeny, protože jde o jeden druh na obrovském areálu. Tyhle gymna ve sbírce pozoruji se smíšenými pocity: Obludné rozměry až ke 30 cm jsou částečně vyváženy květenstvím úměrným velikosti rostlin. Ve volné kultuře tato gymna naprosto zdivočí a utlačují ostatní kaktusy i pěstitele...
G. achirasense MT07 073, mezi Achira a La Punilla, Córd. cca 950m Každopádně tato gymna skupiny monvilleiana ve sbírce představují elitu pro svoje květy velké 10 až 25 cm, jimž těžko konkuruje jakýkoliv jiný kaktus
G. vatteri P118, Salsacate 900 m.n.m, tahle rostlina mně fascinuje květy jakoby ani ke gymnokalciím nepatřícími. Stejné foto z dřívějška uzavírá celou sekci a je vidět, že kaktus tak kvete stále.
G. ochoterenai var. scoparium, GN95-859/2839, dokládá jak je sekce Quehliana obrovská ačkoliv všechny "stellatoidní gymna " snadno prozradí poměrně stejné květy.
G. moserianum SE 9, 15km východně od Taninga, Cordoba. - tady platí to samé, co pro obrázek výše.
Rostliny okruhu G. riojense
Nadpis je velký jako kráva, protože této skupině rostlin přikládám v rodu Gymnocalycium mimořádné postavení. G. riojense v. paucispinum, detail terminálu, zorné pole 2cm. K těmto rostlinám jsme si zvykli zařazovat i G. triacanthum což je jenom název.
G. riojense f.polygonum, Miraflores,Catamarca Je příbuzné s variabilním okruhem rostlin G. riojense, ale některými znaky zabíhá k g. vatteri.
G. riojense fma. occultum, Sra. Ambato P131a Zahrnuje poměrně uniformní rostliny, známé i pod názvem G. bodenbenderianum. Zde si dovolím důležitou poznámku. Existují rostliny navlas stejné jako tato, ale se světle šedozelenou pokožkou a hojně odnožující a ty považuji za původní G. parvulum. To co se dnes za tu rostlinu označuje ( a spojuje s G. walterii =neexistující rostlina) je komplex druhů okolo G. calochlorum a spol. Zde bych vizdvihnul záslužnou práci rakouských takykaktusářů, kteří v tom nadělali takový bordel, že G. parvulum už dnes nikdo nepozná.
G. riojense fma. paucispinum, Salinas Grandes BGL sběrovka -nebo co to je za paskvil zkratku, s lokalitou ovšem v pořádku, povšimněte si totožného květu s předchozím gymnem.
G. riojense fma. paucispinum, LAU 479 Salinas Grandes Uvádění této formy je ovšem ošidné a to jak pro velkou plochu okolo zmíněného slaniska tak i pro variabilitu i v rámci mikropopulací rostlin vedle sebe.
G. riojense fma. paucispinum, U 74 Salinas Grandes Prakticky tatáž rostlina známá pod katalogovým číslem U74 což je firma Uhlig. Odlišuje se především silnějším pěkně bíle vybarveným otrněním.
G. riojense v. telaritense JPR 95-183/558, Telaritos, Catamarca. Uvedení této variety může být nesprávné, protože spadá pod široký komplex rostlin známých pod názvy kupř. occultum, bodenbenderianum i rostliny riojense v. pauicspinum od Salinas Grandes a dalších snad 500 lokalitních položek. Nepodařilo zjistit zda tato rostlina na obrázku je totožná z výše zmíněným JPR gymnem, ale prodávala se taky pod názvem G. sp. Telaritos.
G. riojense fma. kozelskyanum, Další z mnoha stanovištních forem, lokalitu toho gymna nemám, shořela s mým původním deníkem, ale nevidím důvod aby to téhle rostlině ubralo na kvalitě.
G. riojense fma. ragonesei, P18 Salinas Grandes, Córd. Čokoládová miniaturka, která má ráda teplo, ale plné slunce nesnáší. Tady je také známa jistá potíž - hodně kaktusářů se ptá proč se nedaří sprašování u těchto rostlin. Dlouhodobými pokusy jsem zjistil, že to je z důvodu, že pyl je aktivní po velmi málo hodin. A také velice snadno navlhá a potom je sprašování bezvýsledné. Je nutno zamezit vyšší vlhkosti vzduchu a sprašování často opakovat. Tyto rostliny jsou také obvzláště háklivé na zavlečení vlastního pylu na bliznu, čímž dochází ke sterilizaci a na semena potom můžeme zapomenout. Proto je potřeba nabrat na štěteček pyl z jednoho květu a s tím opylit všechny ostatní kusy vyjma rostliny, kde jsme pyl nabírali a toto potom zopakovat s pylem z druhé rostliny. Při manipulaci nesmí dojít k navalení vlastního pylu na bliznu stejné rostliny. I tyto rostliny jsou totožné s G. riojense, rovněž včetně všech názvů G. obductum, pseudoragonesei atd.
G. riojense fma. obductum, MT07 214, Los Argarobos, Orcosuni, Córd. Tady u téhle rostlinky zrovna nevím co je lepší napsat - jestli komplex Quehliana nebo je to spíše riojense. MT uvádí název stellatum var. obductum což je kostlivec vytažený ze skříně, ani jeden název k sobě totiž nepasuje. Za G. obductum byly popsány rostliny ragonesei, robustnější a trnitější, což je pro botanika pojem rovný vakuu.
Co říct na závěr k pěstovaní ? Rostliny převážně pocházejí z nižších nadmořských výšek cca 300 -700 m.n.m. To by mělo být vodítkem, že si libují v dostatku tepla. Nikoliv však na plném slunci, i když tam nabírají žádaných čokoládových odstínů. Substrát má být výživná černozem s pískem, zálivka spíše sporadická. Volná kultura je samozřejmostí (východní strana), ve skleníku z těchto rostlin narůstají zbytečně velké obludky choulostivé na zimování.
Takhle budou tyto bayriana vypadat za 10 let:
G. polycephalum, Cuipan, La Rioja Mazanense komplex, zahrnuje poměrně širokou škálu rostlin s dosud taxonomicky nevyjasněnými vazbami a - jak už to u gymen bývá -se spoustou neplatných jmen.
G. cardenasianum, Carrizal, Tarija, BOL. Říká se - takových rostlin aspoň 10 do sbírky. Podle novějších záznamů se můžeme dočíst, že vesnička se připisuje i departamentu Chuquisaca, není to pravda - v jižním výběžku tohoto kraje se v údolí stýká s hranicí dep. Tarija, dělicí čárou je řeka, Carrizal leží až za touto řekou v dep. Tarija. Dohromady to není nic než pár baráků s kostelíčkem a sušárnou česneku kousek za vsí.
Kdesi na netu jsem četl jak se kardenasy roubují pro extrémní rozvoj otrnění. Já mám všechny svoje rostliny pravokořenné a nezdá se mi, že by měly problém s otrněním...Nejhezčí jsou malé semenáče o průměru 3 -6 cm.
G. erinaceum (var. paucisquamosum) P 381, Sierra Tulumba, Cordoba, 1000 m.n.m. Tato miniaturka je dobrým samostatným druhem. Dříve byla spojována s sekcí Quehliana, či dokonce s G. baldianum, nyní se ukazuje, že jako jedno z mála gymnokalycií je poměrně izolovanou rostlinou a zavádět nyní nějaké příbuzenské vztahy by bylo jenom zbytečnými spekulacemi. Kdo má málo místa nemusí si zoufat, protože do malého skleníčku nebo na balkón je to kaktousek jako dělaný. Přiberte si k němu G. andreae f. fechseri (syn. G. doppianum) a G. baldianum a už máte slušný základ kolekce...
G. uruguayense SCHL 103 Treinta y Tres Přechodová forma k G. netrelianum je oživením barev sbírky.
G. carminanthum WR 227, Sierra Ambato, Catamarca Známé jako tillianum WR 227, název je pouhá katalogová položka. Rostliny mají jen delší a tenčí trny, nic víc...Kdo má víc místa, koupí si velkou kulatou bonsai misku, nasází tam 10 dospělých rostlin a pak se kochá...
Gymnocalycium carminanthum P133 -133a, Sierra Ambato, Catamarca, 1600 m.n.m. Hrubotrná varianta se uvádí jako již neplatná var. montanum, květy jsou až 10 cm velké, přebarvují se v průběhu kvetení v závislosti na čase a teplotě, výsevy jsou snadné, pěstění taktéž a na balkoně lepší než muškáty, tak kdo by odolal...? Správně se jedná se o typovou varietu.
G. pflanzii var. zegarrae, Comarapa - Mataral, Sta. Cruz, Okruh G. pflanzii ( millaresii, comarapense, saglionis, zegarrae, riograndense ). Druh na obrázku je pro 0,1 mm malé semena tak náročný na pěstování, že výsev si v ničem nezadá s výsevem strombáčů. Klíčí dobře to jo, ale jak pravil klasik: "Jeden den to bylo zelený a druhý den černý". Proto pozor, větrat co to dá. První pikýrování se provádí ve shluku po 3 -6 rostlinách, potom už to poroste jako z vody, jen ji tam nesmíte zapomenout dodávat. Ale bacha i na velké kytky. Mně vydržely i mráz -8 C, ale zato když jsem ve sklepě urazil areolku, shnila celá kytka jedna báseň na infekci Cladosporium, jako nějaký ariák. Dospělé rostliny mají jemné kořenové vlášení a tak zálivka v parnech může způsobit bleskové odumření kořenového systému, který se pak těžko obnovuje, nezřídka už není co obnovovat, protože krčkovice střelí až do kambinálních pletiv, takže kaktusy jdou na kompost...
Starší kusy (mohou dorůst až 20cm v průměru), jsou ve sbírce excelentní rostliny.
G. sanluisense, El Volcán, San Luis O něm netřeba psát - třeba jej pěstovat...
Rostliny okruhu G. mostii Tahle rostlina nesmí chybět u žádného gymnofila: známá je pod názvem G. hybopleurum v. ferox P73, záp. od Andalgala - Cuesta de Belen, Catamarca. Každý správný gymnofil, který sleduje situaci již ví, že popisy pana Slaby byly omyl (G. ferox atd.) a rostlina není nic jiného než opět skvělé G. mostii....( takovými paskviloidními popisy hýří publikace Schütze "Monografie rodu Gymnocalycium" a výše zmiňovanou "opravu" tohoto "druhu" naleznou případní zájemci v č. Kaktusy 84 str. 77-83 ) Nápis jsem označil jako zelený, rostlina je však G. mostii, k taxonu G. mostii lze směle připojit všechny rostliny i s názvy G. belense, G. hybopleurum a spol...Nově probíhají opět výzkumy zda tato rostlina nepřísluší okruhu mazanense a taky zda tento okruh má vůbec existovat. Pěstování: Nejdou-li vám výsevy těchto a jiných obtížnějších druhů je to tím, že vyžadují po vyklíčení PRODLEVU, tzv. zazimování, vysušení, snížení teploty na 15 C tak zhruba na 2- 3 týdny aby se zablokovalo působení a rozvoj plísní. O přímém slunci nemůže být ani řeči. Mimořádnou pozornost věnujte kontrole před sviluškami, dovedou zbrzdit vývoj rostlin, popřípadě ihned zničit výsevy tím , že malým rostlinkám zcela znemožní tvorbu fotosyntetických produktů a dissimilaci, klíčenci umřou na zadušení způsobené požerem, zbytek dokonají hniloby.
Tenhle taxon taky doporučuji, ale musíte si vybrat. Je jich totiž spousta a ty tenkotrné kolují pod názvy G. kurtzianum, G. valnicekianum, G. bicolor a jsou to všechno výmysly. Co to tedy je? G. mostii FR 438 okolí Capilla del Monte, 2 - 4 km jižně před nástupem na Cerro Uritorco, (potok Calabalumba). Tyto rostliny rostou caa v 1000 - 1400 m.n.m. Škoda jen, že pod tím číslem koluje všecko možné, jo a za to G. bicolor se dneska uvádějí i rostliny G. movillei, G. achirasense, aj. Věřte tomu, že G. bicolor se - dodnes nenašlo ! Otevřte si některý z nabídkových katalogů - tam je G. bicolor spousty ! Plačlivé jsou snahy napasovat nějakou skutečnou rostlinu na nějaké vymyšlené jméno...
G. mostii FR 433, Capilla del Monte, okolí + Cerro Uritorco až do 1200 a od 1400 -1600 m.n.m. U nás známé jako G. valnicekianum, ovšem zase jedno zbytečné jméno. Mezi rostlinami není botanických rozdílů opravňujících k existenci jiného druhu, snad jen otrnění je delší a tenčí. No a co má být ? Promísení těchto rostlin s hrubotrnými velice komplikuje odlišení jednotlivých variet.
G. capillaense SE 41, Tana Caňada V horkém jižním větru se rostlina snadno převrací, protože 10cm květ je mnohem těžší než zbytek rostliny i s květináčkem...Jestlipak i na její lokalitě v Córdobě bývá +38 C ve stínu když kvetou...?
G. damsii, (var. torulosum.) LAU 369 San José, Bol. 550m.n.m Čelní představitel další obrovské skupiny gymen. Zde se opět zasazuju o to, že se jedná jen o jeden druh. Takže rostliny jako eurypleurum, chacoense, megatae, o varietách jako anisitsii, phaediophyllum (Cerro Leon), piraretaense, centrispinum, robustispinum, evae, salinense, mihanovichii, stenogonum-pleurum... se nemá snad ani cenu zmiňovat, dnes bych tyto stanovištní odchylky vedl max. jako formy, výrazně uvedené názvy jako variety. Všechny tyto rostliny si sám pro sebe označuji jako "pepřonosné" - podle vzhledu pylových kapsulí na prašníkách, o čemž se můžete snadno přesvědčit pohledem - ale je to spolehlivý rozlišovací znak !!! Pěstování - je to jeden z mála kaktusů který prosperuje zcela ve stínu !!!
G. damsii, (var. centrispium.) STO 95 - 981 Další nesmyslná varieta s více či méně přitomným středovým trnem, hrubší trny jsou i od Salinas, San Pedro atd. Všechny včetně těch červených (mihan.) a černých (megatae) z botanického hlediska náleží k holotypu.
G. damsii, (var. mihanovichii) Durango, ARG. Zde je pěkná forma stojící někde mezi friedrichii a mihanovichii. Tělo má červené až čokoládově hnědé, květ růžový se zeleným středem, poměrně mrňavý 2-5cm. O lokalitě tak trochu pochybuji, ale jak jsem koupil - tak prodávám. Co je zajímavé - a to jsem fotil - je hormonální aktivita v terminálu rostliny. Tyhle kaktusy jsou chemicky velice komplikované a činorodé. Současně probíhá změna poupat v odnože a obráceně, vysvětlit jak je takové diferenciace dosahováno je zatím mimo možnosti současné vědy. K tomu navíc nadále probíhá vývoj normálních poupat i odnoží, které nejsou schopny reverzibilních změn. Mám vyzkoušeno, že zaschlé poupě se změní v odnož, zazimuje a po aktivaci v létě dalšího roku znovu doroste v poupě a vykvete. Funguje to i naopak. Podle teploty se dá změnit i barva květu z čistě bílých a na sytě růžové. To všecko se děje v kaktusu mrňavém 4cm. Kdo hledá výzkumný biologický program - má tady skvělou možnost. Nejmenší poupě na fotce má průměr 1mm, největší 4mm.
Další dvě fotky jdoucí za sebou ukazují variabilitu v květech u rostlin z jedno výsevu. Jedná o hezky trnitou nenáročnou rostlinu G. acorrugatum VS 32, Chucuma, San Juan, 850 m.n.m. Teď takové rostliny vyberte, sprašujte mezi sebou, napište o tom článek do časopisu s popisem v latině - a hurá jste slavní - nový druh je na světě !! Jenže jakou má cenu sláva volů ? ( Kdo je líný se babrat s popisem ať pár rostlin pošle na sraz rakouských gymnofilů, oni už v tom udělají ordung... To mi připomíná jak jsem byl onehdá u kolegy, který ukazoval na povedený výsev G. quehlianum. Semenáčky byly velké už 2 -3 cm a z celé mísy vybral cca 20 zcela beztrných - zajímavých rostlin. "Už to dávám bokem a budu to kotit mezi sebou..."chlubil se mi. Všechny podobné "specialisty" upozorňuji, že selekce je stejný postup jako hybridizace a takové rostliny se označují přídomkem cv.
G. spegazzinii JL 26, Cachi, záp. od Rio Calchaqui Nejobtížnější druh rodu na pěstování. Na obrázcích jsou rostliny cca 22 let staré o průměru 9cm, zatím kvetla jen jedna rostlina a to 1x. Semena špatně klíčí, malé semenáčky padají jeden za druhým, prodleva je nutná, rostliny rostou pomaleji než ariokarpy a celou dobu jsou taky tak plešaté. Květ je veliký, krémový s fialovým středem, ale nestačil jsem ho vyfotit protože přišla průtrž. Bacha taky na kroupy !
Pro zdárné pěstování je jediná myslitelná volná kultura. Ve skleníku a za vlhka dostávají od areol fleky Alternaria solani nebo Cladosporium ssp. a potom hynou. Jde o mýtické rostliny s namodralou pokožkou a červenými trny. Je v tom trochu tak selekce, protože z této rostliny se nám semtam ve výsevech přihodí i žlutě nebo hnědočerně otrnění jedinci, postupem času však dorostou v podobné rostliny. Pro rychlejší růst této formy, kaktus přesazujeme každé dva roky. Rostliny byly před focením navlhčeny, aby vynikla barva trnů.
G.pflanzii var. saglionis , Tucuman je velmi variabilní nejen po těle, ale i po semenech. A tak z jedné lokality pocházejí semena 3mm velká a hned vedle na další rostlině jsou jako prach, jak již psal slovutný A.V.Frič. Nám nezbývá, než politovat všechny kaktusáře, kteří měli tu smůlu a čistili plody s těmi prachovými semeny.
Tenhle škůdce je na G. bayrianum přistižen při činu: Vyžírá sladký vnitřek plodu a cenné semena pochopitelně zahazuje. Že se výsev nekonal je nabíledni. Vosy jsou svině... Co na ně zabírá spolehlivě ? Sršni.
G. boszingianum P 205 Loni kvetlo bíle, co se zas děje ?
Z mnoha nepřeberných forem a variet na obrázku G. quehlianum, Cordoba, zajímavé je, že jedna normální rostlina se pokusila o kristátní květ, ale v přírodě je všechno možné...
G. ritterianum, Sierra de la Famatima, známá rostlina s obřím květem, který páchne
G. gibbosum, Rio Negro, když kvete, tak kvete.
Tohle gymno snad umře, až odkvete 10 cm květ na 3cm těle, no ne - ono tam bude ještě pět dalších ...! G. vatteri P118, Salsacate 900 m.n.m, běžný kaktus, co dodat? Autor Vám přeje ať Vaše kaktusy stále kvetou a zase někdy nashle u gymen !
Jak u gymnokalcií docílit vzhledu importů ? Všeobecně je rozšířená mylná představa, že správně pěstovaný kaktus je: 1. Placatý 2. Stvrdlý jako kámen 3. Otrněný tak, že ani není vidět 4. Pokud přežije první tři body tak ještě musí kvést bez přestání...
Jaksi se nehovoří o řidčeji otrněných či měkkomasých druzích s tendencí k válcovitému vzrůstu...Ale budiž , proti gustu žádný dišputát. U druhů se sklonem k růstu podle bodu 1-3 toho můžeme dosáhnout 1. Pěstováním na vzduchu pod přímým sluncem. Průvan ve spolupráci s UV zářením dokáží divy. Vítr zdvojnásobuje délku a sílu otrnění, prudké slunce rostliny doslova vbije do země, což je přesně to, co potřebujeme... 2. Sázením do jílovitého substrátu -substrát po vyschnutí musí být tvrdší než beton. Pokud je jíl zásaditý, buďme připraveni na to, že všechny kořeny postupně odumřou i s tím, co je nad nima...
3. Sporadická zálivka, nejlíp vůbec žádná... Tak a teď vážně Zde předkládám několik obrázků gymen po vystěhování. 6 měsíců bez vody udělalo své. Na druhou stranu nutno přiznat, že všechny gymna mám nasázena v naprosto nevhodném jílovitém substrátu a pěstuji je na slunci větru dešti. Plusy a mínusy si musí každý uvážit sám. Hned po vystěhování v noci mrzlo -2C celkem 7 hodin v kuse.
G. mostii (ferocior) STO 94-866, Rio Aqua de Ramon, jihozápadně od Tuclame, La Rioja Abyste mohli sesušením docílit takového ježka, musíte tam ty bodliny zkrátka mít.
G.movillei (v. steineri), Ňiňa Paula Není samostatným taxonem ani v rámci variety, ale pouze přirozenou lokalitní, více vytrněnou odchylkou. Tady napěstovat divoký vzhled se může podařit snadno.
G. papschii, Loma Bola pěstované v půdě pro ariáky. Potom příjde návštěva a ptá se proč mám mezi gymnokalcii GYMNOKAKTUS ?
G. acorrugatum VS 32 Chucuma, San Juan U této rostliny je trnitost přirozený habitus.
G. quehlianum STO 225 jíl prostě nesnese. Když se to přežene dopadne to potom takhle:
G. vatteri LF 96 Las Rabonas. Semenáčky je nutno cepovat k trnitosti již od útlého mládí. U mně to nemají jednoduché, mrazy, vichřice, úpal, jíl dokonce bez písku...Přežije jen 50%. Ale pak můžu říct - jsou jako importy...Tak jo, letos už vás přesadím...
Co se po té zimě všechno nenajde. Při vystěhování se objevil utajený semenáček zajímavého gymna pod tephrocactusem. Kdo ho správně určí ten ho vyhraje...
Noční průtrž mračen řádně zalila gymna ve volné kultuře...
Takže máte-li gymna ve skleníku, vyneste ty ubožáčky pod širé nebe ať začnou vypadat jako kaktusy !
Vyséváme stará gymna s novými názvy:
G. parvulum-walterii JO 1025.01, San Pedro N. V tomle výsevu v r.2008 bylo jen 25 semen a vyklíčilo 5 rostlin. O názvu si myslím své. Co z toho za dva roky vyrostlo: lafaldense nebo calochlorum... Holt je teď móda: 1. vymýšlet starým kytkám nové názvy 2. novým kytkám dávat stará neplatná synonyma 3. vymýšlet neexistující názvy pro neexistující kytky (G. capillense - to není překlep )
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
)
| CZECH DATABASE OF THE GENUS GYMNOCALYCIUM | ||||||
| species | var., fma. or synonymum | |||||
| subspecies | ||||||
| DAMSIAE | ||||||
| damsii | damsii | |||||
| damsii | angusto -striatum | |||||
| damsii | anisitsii | |||||
| damsii | evae | |||||
| damsii | friedrichii | |||||
| damsii | filadelfiense | |||||
| damsii | griseophallidum | |||||
| damsii | megatae | |||||
| damsii | melocactiforme | |||||
| damsii | mihanovichii | |||||
| damsii | piraretaense | |||||
| damsii | rysanekii | |||||
| damsii | stenogonum | |||||
| damsii | torulosum | |||||
| eurypleurum | ||||||
| chacoense | ||||||
| GIBBOSUMAE | ||||||
| andreae | ||||||
| baldianum | ||||||
| berchtii | ||||||
| erinaceum | ||||||
| gibbosum | ||||||
| chubutense | ||||||
| neuhuberi | ||||||
| platense | ||||||
| reductum | ||||||
| ritterianum | ||||||
| sanluisense | ||||||
| schroederianum | ||||||
| MONVILLEIAE | ||||||
| monvillei | monvillei | |||||
| monvillei | achirasense - horridispinum | |||||
| monvillei | buenekeri - horstii | |||||
| monvillei | denudatum | |||||
| monvillei | fleischerianum | |||||
| monvillei | multiflorum | |||||
| monvillei | netrelianum - leeanum | |||||
| monvillei | schuetzianum | |||||
| monvillei | uruguayense | |||||
| MOSTIAE | ||||||
| mostii | mostii | |||||
| mostii | belense | |||||
| mostii | bicolor | |||||
| mostii | capillaense | |||||
| mostii | catamarcense | |||||
| mostii | castellanosii | |||||
| mostii | ferox, ferocior | |||||
| mostii | hybopleurum | |||||
| mostii | kurtzianum | |||||
| mostii | nidulans | |||||
| mostii | nigriareolatum | |||||
| mostii | valnicekianum | |||||
| bozsingianum | ||||||
| carminanthum - ambatoense - tillianum | ||||||
| mazanense - polycephalum | ||||||
| glaucum -mucidum | ||||||
| PFLANZIAE | ||||||
| pflanzii | pflanzii | |||||
| pflanzii | comarapense | |||||
| pflanzii | eytianum | |||||
| pflanzii | lagunillasense | |||||
| pflanzii | lumbrerasense | |||||
| pflanzii | marquezi - argentinense | |||||
| pflanzii | millaresii | |||||
| pflanzii | saglionis -tilcarense | |||||
| pflanzii | zegarrae -riograndense | |||||
| QUEHLIANAE | ||||||
| bodenbenderianum | ||||||
| calochlorum - lafaldense | ||||||
| intermedium | ||||||
| mesopotamicum | ||||||
| polygonum | ||||||
| proliferum - parvulum | ||||||
| quehlianum | ||||||
| riojense - occultum | ||||||
| schickendantzii - stellatum | ||||||
| ubelmannianum - papschii | ||||||
| vatteri | ||||||
| SPEGAZZINIAE | ||||||
| spegazzinii | spegazzinii | |||||
| spegazzinii | acorrugatum | |||||
| spegazzinii | armatum | |||||
| spegazzinii | bayrianum | |||||
| spegazzinii | cardenasianum | |||||
| spegazzinii | guanchinense | |||||
| spegazzinii | hossei | |||||
| spegazzinii | ochoterenai | |||||
| prepared by Martin Kubík cactusmineral web 2008 | ||||||
| až budou peníze na řádný výzkum, bude tato tabulka přepracována do konečné a správné podoby | ||||||
KE STAŽENÍ
rekonstrukce
Systém německo - rakouský komplex H. Tilla
Přehled nomenklatury od Helmuta Amerhausera
Přehled nomenklatury - revize změn, kterou provedl Metzing, Meregalli, Kiesling r. 1995
Přehled polních čísel nejčastěji pěstovaných gymnokalcií ***
***Poznámka: Polní čísla mají přiřazeny názvy rostlin, tak jak to vidí terénní sběratelé. Můžou obsahovat množství synonym a nepřesných názvů a podobenství. Přesto lovcům kaktusů patří poděkování, neboť oni jsou v první linii a bez nich bysme neměli doma co pěstovat.
